Přesně před 32 lety, o Vánocích 7.ledna 1989, se vedoucí hlavních fanouškovských skupin bělehradské Crveny Zvezdy historicky rozhodli spojit. Tak se zrodila jedna z největších asociací fanoušků na světě - Delije Sever!  

1. Kapitola: Vznik skupiny Delije

 

Delije je zastřešující název stoupenců sportovního klubu Červené Hvězdy Bělehrad. CZ Bělehrad má zastoupení v několika sportovních odvětvích, avšak Delije se hlavně zaměřuje na podporu CZ ve fotbale (FK Crvena Zvezda) a basketbale (KK Crvena Zvezda). Název nebo spíše uskupení Delije se začalo používat na konci 80.let a oficiální oznámení skupiny započalo dnem 7.ledna 1989. K tomuto kroku - k uskupení do jedné fanouškovské organizace - se uchýlily skupiny fanoušků, které doposud CZ Bělehrad fandily. Jednalo se především o spojení skupin Red Devils, Zulu Warriors a Ultras. Delije se usadilo v severní části stadionu CZ Bělehrad, kterému se taktéž přezdívalo „Marakana“ podle slavného stadionu v Brazílii.

 

  

2. Kapitola: Význam slova Delije

 

Delije je původně slovo pocházející z Turecka, které vstoupilo do srbského jazykového slovníku během osmanské okupace Srbska (15.-19. století). V současné době v Srbsku slovo delije vyjadřuje odvážného, silného nebo i pohledného muže, ale právě v minulých stoletích delije znamenalo hovorový název pro tureckého vojáka, který byl člen elity válečnické kasty z osmanské armády v jehož řadách byly často mladí muži, kteří byli uneseni v jejich ranném mládí od svých křesťanských rodin a byli „přeorientováni“ na islámskou víru.

 

 

3. Kapitola: DELIJE a způsob podpory CZ Bělehrad

Počátek fanoušků CZ v Bělehradě Od samého počátku CZ Bělehrad podporuje část fanoušků působící v tzv. spolku přátel sportovního klubu CZ Bělehrad čítající zhruba 100 věřících členů. Tito tehdejší fanoušci podporovali CZ všude kde se hrálo a většina z nich byli chlapci z buržoazní části Bělehradu. Taktéž mezi prvními fanoušky byly děti zaměstnanců CZ Bělehrad, kteří později tvoří „první tým“ příznivců v Bělehradě. Už v tehdejší době byli tito mladí Srbové proti svému sokovi Partizanu Bělehrad a tamějšímu komunistickému režimu.

 

50-70.léta

Během těchto let začíná být rozdíl mezi obyčejnými diváky a fanoušky velmi markantní, protože fanoušci začali prodávat různá chřestítka, zvonky a vlajky a využívat jej na stadionu. Tímto se započala kapitola opravdových fandících příznivců CZ Bělehrad. O několik let později se však stoupenci CZ dočkali vysněného vlastního stadionu, který v tehdejší Jugoslávii byl největší a proto se mu taktéž přezdívalo „Marakana“ podle slavného stadionu v Brazílii. CZ Bělehrad nejen že sklízí úspěchy na domácí scéně, ale taktéž i v Evropě a fanouškovská scéna v Bělehradě začíná nabírat na obrátkách. CZ zápas od zápasu vítězí a s každým vítězstvím fandí Zvezdě více a více fanoušků. Každý klub v zemi chce být úspěšný jako Crvena Zvezda, zkrátka všichni kdo se zajímají a fandí CZ Bělehrad prožívají nádherné okamžiky. Každopádně taktéž všechny tyto úspěchy jsou jen trnem v oku největšího soka, kterým je Partizan Bělehrad! Už od počátku jsou tyto tábory znepřáteleny a tato nenávist stále mezi nimi panuje a odráží se nejen urážkami na stadionech během vzájemných zápasech, ale taktéž v ulicích, kde probíhají různé rvačky a mezi sebou si fanoušci kradou vlajky a šály. Fanoušky CZ Bělehrad jsme mohli vídat v letech 50-70 roztroušeny po celém stadionu. Po prvních přestavbách co stadion zažil, se však většina aktivních fanoušků a fanatiků přesídlila do severní části stadionu, kde působí až dodnes.

 

80.léta

Na začátku roku 1980 byla severní strana na stadionu CZ rozdělena do 2 velkých fanouškovských táborů, které se skládaly ze skupin „Ultras“ a „Red Devils“. Fanoušci ze skupiny Ultras byli ovlivněny hlavně italským stylem fandění, které znázorňovalo melodické fandění a choreografie na stadionu. Red Devils, bylo spíše uskupení fanatiků, kterým se líbil spíše anglický styl, ale v jejich případě se taktéž jednalo o podporu Srbských zvyků a písní, ale samo sebou anglický styl je ovlivnil hlavně v pijáctví a v každo-zápasových bitkách se soupeřem. Tyto dvě skupiny pravidelně způsobovaly nepokoje při utkáních, které přivedly tyto skupiny do konfliktu s policií a kvůli mnoha incidentů byli obvykle fanoušci patřící do těchto fanouškovských skupin zatýkaní a mnoho z nich si odsedělo léta v kriminále. Každopádně lídři těchto skupin ovlivnili velmi hodně mladých fanoušků, kteří se na stadionu CZ Bělehrad vyskytovali. V polovině roku 1980, Ultras a Red Devils byly posíleny o nové skupiny, avšak tou nejvýznamnější byla skupina „Zulu Warriors“. Tyto tři skupiny se staly hlavními fanoušky severní části stadionu. Ostatní skupiny, které vznikly, byly spíše jen „do počtu“, ale můžeme si je připomenout: Red & White Angels, Brigante, Red Star Army, Red Star Clan a Eagles. Ke konci roku 1980 přišel mezi fanoušky CZ silný nacionalismus a většina fanoušků CZ byla prohlášena za extrémní srbské nacionalisty. Proto na stadionu je možno vidět krom vlajek CZ Bělehrad také vlajky národní, vlajky Srbska. Vše začíná vypadat, že se skupiny spojí v jeden celek a tak vše přichází 7.ledna 1989 kdy oficiálně vzniká nová skupina nesoucí název Delije, která má záměr spojovat a sdružovat všechny fanoušky „Červené Hvězdy Bělehrad“ a taktéž být moderní evropská fanouškovská skupina, kterou nic nepoloží a bude „ničit“ všechny své protivníky na stadionech hlasivkami a výbornými choreografiemi.

 

90.léta

V průběhu roku 1990 přišlo pro Delije jedno z nejlepších období, ale zároveň i to nejhorší. Nacionalismus šířící se v Bělehradě „nakazil“ celý Balkán a vyhlášení války proti Chorvatsku bylo téměř na spadnutí a do toho se měl odehrát zápas proti nenáviděnému týmu, proti Dinamu Záhřeb. Na stadion Maksimir do Záhřebu cestuje přes 3000 fanatiků Delije a zápas, který se odehrává je svým způsobem jedinečný, však se spíše zapíše do fanouškovského dění černým písmem, protože tímto zápasem se odstartuje celá válka mezi Chorvatskem a Srbskem. Zápas provázely výtržnosti a šlo vidět, že vše je ovlivněno nikoliv klubismem, ale politikou. Sezóna 1990/91 Delije v této sezóně se dočkali něčeho, o čem jen doposud snili v těch nejdivočejších snech. V tehdejší „Champions League“ se dostal CZ Bělehrad přes Zurich, Glasgow Rangers, Dynamo Drážďany, Bayern Mnichov až do finále, které se odehrávalo v Italském Bari, kde se utkali s týmem Olimpique Marseille, které porazili a stali se Mistry Evropy na klubové úrovni! Delije jsme mohli vidět ve velkých počtech na všech těchto utkání, nevyjímaje finálového zápasu který CZ vyhrálo 5:3 a o branky se tehdy postarali Prosinečki, Binić, Belodedić, Mihajlović a Pančav. Tehdejší finále sledovalo přes 20 000 fanoušků CZ Bělehrad, kteří na toto utkání cestovali všemožnými způsoby. Na stadionu panoval zmatek, tisíce kartonů, dýmovnic, balónků, pochodní zdobilo tento památný zápas. Následující období však byl tento triumf jen vzácnou památkou a nádhernou vzpomínkou, protože co mělo přijít následující měsíce bylo více méně otřesné a to hlavně kvůli válce, která v zemi panovala. Ne málo fanoušků Delije padlo v tehdejších bojích za Srbsko a všechny tyto události ovlivňovaly nejen život v Srbsku, ale taktéž i sport, který byl těžce narušen.

 

Sezóna 1991/92

Na podzim roku 1991 byly uskutečněny dva zápasy a to proti Manchesteru United a Janovu. Do Anglie cestovalo zhruba 70 fanoušků autobusem neskutečně dlouhé 3 dny, což samotné Angličany zarazilo a v Janově v Itálii se Delije představilo s bubny, pyrotechnikou a italským transparentem, na kterém bylo napsáno: „Válka, utrpení, zavřené hranice – ale došli jsme. Delije“. Tímto transparentem se Delije dočkali potlesku celého stadionu v Janově a obdivem italských ultras. Na jaře roku 1992 CZ cestuje do Sofie, do Atén na zápas s Panathinaikosem a později se utkává se Sampdorijí Janov, kam cestuje tisíce fanoušků Delije. Bohužel se, ale CZ nedaří kvalifikovat do dalších bojů o Champions League a poslední den v květnu roku 1992 Mezinárodní společenství ukládá sankce vůči Jugoslávii a tak je více méně jasné, že se Delije s CZ Bělehrad nějaký ten pátek za hranice Jugoslávie nepodívají. Každopádně v tomto období začíná vystrkovat „růžky“ omladina Delije a zakládají se nové skupiny, které vede mladá generace fanoušku CZ. Sezóna 1993/94 Sankce, které byly uděleny Jugoslávii nezabránily fanouškům Hvezdy ukázat Evropě, že stále existují. V Květnu roku 1994 v závěrečném utkání Champions Cup v Athénách, mezi Milánem a Barcelonou se objevuje autobus s fanatiky Delije. Fanoušci jak z Itálie, Španělska či Řecka byli přítomností Delije velmi překvapeni, když slyšeli písně slavné ekipy Delije a viděli na vlastní oči tu 50tku fanatiků, která přijela do Atén všem ukázat, že Delije má pořád sílu, a že se na Delije nesmí zapomenout! To taktéž všem připomněli na tehdejším finálovém utkání společně se svými starými kamarády z Olympiakosu. Sezóna 1994/95 CZ Bělehrad v této sezóně vyhrává jak ligu, tak i národní pohár a zakončení sezóny je jedinečné, protože CZ sehrává 100. derby se svým městským rivalem Partizanem Bělehrad. Na toto derby se vtěsnalo okolo 80 000 fanoušků a CZ vyhrává 2:1 a stává se šampiónem ligy. Byl to poslední zápas, na který se mohlo vtěsnat rekordní počet diváků, protože stadion CZ čekaly změny v podobě instalovaných sedaček, což snížilo kapacitu stadionu o 14 000 míst. V této sezóně se uskutečňuje mezinárodní přátelské utkání s Řeckým celkem Olympiakosem Pireos. Byl to první mezinárodní zápas na stadionu CZ Bělehrad od zápasu s Bayerem Mnichov v roce 1991. Delije vítalo své staré Řecké známé transparentem: „Vítejte Pravoslavní bratři!“ a tentýž transparent se vyskytuje i na odvetném zápase, akorát s tím rozdílem, že CZ Bělehrad sehrává utkání s Olympiakosem v Řecku. Sankce, které byly uděleny Jugoslávii byly zrušeny a tak první kvalifikační zápas do poháru UEFA byl se švýcarským týmem Ksamaks v Bělehradě. CZ tento zápas prohrává a tak ztrácí naděje na postup a do Švýcarska cestuje velmi málo fanoušků Delije. Sezóna 1995/96< Delije v tomto roce hlavně podporuje házenou CZ Bělehrad a vyjíždí na zápasy do švýcarského Lucernu a české Karviné. Sezóna 1996/97 V této sezóně CZ Bělehrad vyhrává mnoho důležitých zápasů, jak v domácí lize tak i v Evropě a to má za následek novou vlnu fanoušků v ochozech CZ. V prvních zápasech Delije prezentuje transparent, který se časem stane sloganem Delije. Transparent vzkazoval: „Zvezda je náš život, ostatní záležitosti jsou jen maličkosti.“. V tomto roce se členové Delije, díky vynikajícím výsledkům CZ Bělehrad, mají možnost podívat za hranice, a to přesněji do Německa do Kaiserslauternu, kam cestuje zhruba 1000 fanoušků CZ. Atmosféra je famózní a to samé se přesně děje v Bělehradě, kde Delije připravila choreografii s červenými a bílými kartony. Dalším soupeřem byla slavná Barcelona, kam na Nou Camp vyrazilo přes 1500 fanoušků Delije. Odveta v Bělehradě přilákala velké kvantum fanouškům a stadionu CZ byl přeplněný a bylo jasně vidět, že přišlo daleko více lidí než kapacita stadionu umožňuje. Choreografie na tomto zápasu byla jedinečná, na jihu byly bílé a červené kartony, na východní části stadionu byla zobrazena srbská trikolóra z kartonů, na západě bylo taktéž z kartonů zobrazeno panorama Bělehradu a na severu stadionu fanoušci Delije měli připravenou mozaiku z červeno-bílých kartonů. To vše bylo doplněno o červeno-bílé balónky. Tato choreografie byla a je doposud jedna z nejlepších, kterou jsme mohli od fanoušků CZ Bělehrad vidět. CZ v Evropě v této sezóně rozhodně nezahálela a její dobré výsledky se odrazily i v domácí lize a opět se stadion Zvezdy začíná plnit. Taktéž se začínají na stadionu objevovat nové fanouškovské skupiny a to přesněji tyto: Heroes (1994), Red Boys (1995), Kenjaj (1996), Severní Armáda. Taktéž vychází Fanzin fanoušků Delije, který se jmenoval „Zvezdašin“ (název berte s menší rezervou), který vychází zhruba 3x do roka. Koncem roku 1996 a začátkem nového roku 1997 začínají být na stadionu masové protesty proti tehdejšímu režimu. Sezóna 1997/98 Prvním soupeřem v poháru UEFA se stal tým IFK Helsinky. Do Finska vyrazilo 60 lidí a CZ Bělehrad se podařilo postoupit v dalším domácím zápase, na kterém Delije prezentuje choreografii s obrovskou srbskou vlajkou z nylonu. Dalším soupeřem byl belgický Ekeren, do kterého cestuje jen zlomek fanoušků z důvodu nemožnosti získání víz. Je to taktéž poslední zápas CZ Bělehrad v Evropských soutěžích pro tuto sezónu. Sezóna 1998/99 Na počátku sezony 98/99 se CZ Bělehrad dostává do poháru UEFA přes týmy Potiju (Gruzie) a Volgograd (Rusko) a naráží na francouzský celek Meca, a na který se na domácím zápase Delije prezentuje s choreografií znázorňující úspěch z roku 1991 (vítězství poháru Mistrů Evropy) a na zápas do Francie cestuje 200 fanoušků ze Srbska a CZ Bělehrad postupuje do další bojů v tomto poháru. Dalším soupeřem se opět stává francouzský klub a to Olimpique Lyon. Jelikož první zápas se má odehrávat v Srbsku, tak UEFA rozhodla o přeložení do jiného města kvůli napjatému dění v Kosovu. Zápas se odehraje v nedaleké Bukurešti, do které CZ Bělehrad pomáhá fanouškům z Delije organizovat vlak, kterým se následně vydává přes 1000 fanoušků a další následují autobusy. Bohužel i přes velkou podporu fanoušků CZ Bělehrad prohrává a další boj ve Francii nezvládá a pro tuto sezónu v poháru UEFA končí. Delije taktéž v této sezóně masivně podporuje svými aktivitami CZ Bělehrad v oblasti basketbalu a stávají se velkými průkopníky v tomto sportu, kde fandí co to jde a atmosféra se podobá té, jak ji známe na fotbalových utkání. Každopádně vrátíme-li se opět zpátky k fotbalu tak na jaře 1999 kvůli agresi, která panuje proti Srbsku, jsou v této zemi všechny soutěže přerušeny. Velká část fanoušků Delije se podílí na obraně své země. Sezóna 1999/00 V sezóně 99/00 v poháru UEFA se CZ Bělehrad utkává s Monpeljea v Sofii, dále následně opět dostává v dalším kole francouzský tým, přes který se Zvezdě nepodařilo postoupit a ani fanouškům se na tento zápas nepodařilo dostat kvůli vízu, které žádný fanoušek Delije nedostal. Podzim téhož roku je fandění na bodě mrazu a to má za následek to, že na začátku roku 2000 vzniká nová skupina „Beograd Boys“. Ta sjednocuje převážně omladinu ze Severu a této skupině se velmi daří v organizování vlastních choreografií, jsou finančně nezávislí a diktují nový směr na Severní tribuně. Na výjezdy opět začíná cestovat mnoho fanoušků „Crvené Zvezdy“ a například finále domácího poháru opět sleduje mnoho fanoušků, a tentokrát se jich na stadion vtěsnalo přes 40 000! Na konci července roku 2000 začala kvalifikace do Ligy Mistrů, kde CZ Bělehrad přivítal na svém stadionu tým Torpeda, avšak fanoušci reagovali trochu jinak, spíše na tehdejší režim a to sloganem „Zachraňme Srbsko a Černá Hora bude svobodná!“. Zápas se nesl v bojovém duchu, Delije ukázali jednotnou sílu a vytrvalost a dokázali zahnat policii, které se logicky transparent nelíbil a v té době všichni viděli, že Policie Slobodana Miloševiče není neporazitelná. Slogan byl brán z hlediska fanoušků jako protest na tehdejší politický režim. Po tomto zápase CZ Bělehrad měl sehrát důležitý kvalifikační zápas do LM tentokrát s hodně dobrým týmem Dynama Kyjev. První zápas se odehrál v Kyjevě, kde přijelo podpořit CZ Bělehrad 200 fanoušků Delije a zápas dopadl pro Bělehradské nadějně 0:0. Na domácí půdě si CZ Bělehrad dělal slibné naděje a i sami fanoušci se na tento zápas bedlivě připravili. Na začátek utkání roztáhli choreografii, která znázorňovala panorama Bělehradu po západu slunce kde vychází znak Ligy Mistrů s velkým transparentem „Star 2000“. Zápas končí za stavu 1:1 což nahrává do karet Dynamu a to dále postupuje do Ligy Mistru a CZ Bělehrad pokračuje už jen v poháru UEFA. Prvním soupeřem v poháru UEFA se stává Leicester City. První zápas se odehrává v Anglii, kam vyrazilo přes 1000 Srbů podpořit CZ Bělehrad. Druhý zápas se musel opět z důvodu bezpečnostních přesunout ze Srbska do Rakouska a to přímo do Vídně. Zde se objevilo okolo 15 000 fanoušků Zvezdy, který svými hlasivkami dohnali CZ Bělehrad až do druhého kola poháru UEFA. Na podzim tohoto roku přibylo mnoho politických nepokojů a proto sport v Srbsku šel do ústraní a všichni Srbové společně s Delije bojují za svou vlast. První derby po 5.říjnu, které se odehrálo víceméně v poklidu. Delije však zápas nepodceňuje a připravuje se na derby jako na každé jiné. Úvodní choreo se sloganem „Toto je naše vítězství a narodila se skutečná svoboda!“ se zobrazuje na tomto derby. Abych se mohl vrátit k poháru UEFA, tak po Anglickém Leicester City se CZ Bělehrad musí utkat se španělským celkem Celta Vigo. Po prvním zápase, který v Bělehradě skončil příznivě pro CZ 1:0, se Delije vydalo do daleké Celty Vigo autobusy a po prvním poločase, který CZ Bělehrad vyhrával 2:1 ztratil vedeni a Celta Vigo otočila zápas na 3:5. Pro tuto sezonu Bělehrad v poháru UEFA končí a s ním i naděje na zajímavé zahraniční výjezdy. Sezóna 2000/01 Rok 2001 je pro domácí fanoušky co se týká po fanouškovské stránce opravdovým svátkem, protože Delije si na každy zápas připravuje propracované choreografie. Po tragické smrti v roce 1999 Aleksandra Radovice bylo první větší derby s JNA na spadnutí a Delije nelení a připravuje jedno ze svých velkých představení. Sever čili sektor Delije byl rozdělen do 2 částí. První část si oblékla červené trika a druhá část sektoru bílé. Pod celým sektorem byl na plotě vyvěšen velký transparent který vzkazoval: „Sever je červeno-bílý a Radovic je jeho součástí“. V létě 2001 je další příležitost pro CZ Bělehrad dostat se do slavného turnaje Ligy mistrů a prvním kvalifikačním soupeřem se stává kyperská Nikósie. Na Kypr cestuje 100 fanoušků skupiny Delije a po úspěšných obou utkáních CZ Bělehrad postupuje do dalšího kola a fanoušci si přejí v tehdejší době jedno z nejlepších mužstev Evropy, Bayer Leverkusen, který taktéž dostávají a do Německa vyráží početná skupina 200 fanatiků Delije. Jenže Evropská sezóna pro Bělehrad neslavně končí vypadnutí s neznámým celkem CSKA Kyjev, kde perličkou byl právě výjezd do ukrajinského velkoměsta Kyjev, protože na 150 fanoušků Delije cestovalo do Kyjeva zhruba 2 dny. Jenže zápas se nakonec neodehrál kvůli útokům z 11.Září 2001 na Ameriku. Velmi dobré zápasy sehrála Zvezda s kluby domácí ligy, kde se taktéž výborně prezentovali fanoušci Delije a to přesněji ve velkých počtech ve městech Vojvodině a Novi Sad. Většina utkání má výbornou atmosféru a fanoušci Delije ukazují svou sílu v podobě vytažení choreografií či zapálení hromadné pyrotechniky. Každopádně ani fotbalistům CZ a fanouškům Delije nevydrželo jejich tempo a tak CZ Bělehrad má menší krizi se svými výsledky na což reagují i negativně fanoušci Delije. Všechny tyto problémy se přenesly i do další sezóny, avšak ještě před ní CZ Bělehrad uspořádal pro fanoušky Zvezdy nevídanou podívanou, přesne po 10 letech dne 29. května se na stadionu CZ Bělehrad vybíhají borci, kteří právě před 10 lety vybojovali v Bari pohár pro Mistry Evropy. Do tohoto utkání šly změřit své síly legendy CZ se současným kádrem Bělehradu a bylo to nejen krásná vzpomínka pro všechny příznivce CZ, ale taktéž to byla jedna z příležitostí, kde i mladí fanoušci měli možnost vidět hrající legendy, kteří vybojovaly v Evropě jméno pro CZ Bělehrad a mohli být tak náležitě pyšní a hrdí na to, že právě oni jsou taktéž fanoušky „Star“. Sezóna 2001/02 V další sezóně nastoupil CZ Bělehrad k utkání proti italské Veroně. Bělehrad postupuje. Zápas v Srbsku měl vynikající fanouškovský náboj. Z Verony dorazilo do Bělehradu okolo 500 fanoušků a během zápasu se neustále pálila pyrotechnika a jak v sektoru Delije tak Verony stále vlály vlajky a fanoušci neustále fandili. Zkrátka opět jeden z mnoha vydařených fanouškovských zápasů. Bělehrad narazil na dalšího soupeře, kterým se stal opět italský klub a tentokrát to bylo římské Lázio. Do Říma se bohužel vydává pouze 20 fanatiků CZ, protože v tomto období Italové moc nedávají víza pro srbské občany. Bělehrad v poháru UEFA končí a na jaře CZ Bělehrad uhrává neskutečně málo bodů a ještě k tomu Bělehrad prohrává finále v domácím poháru. Je to jedna z nejostudnějších sezón „Crvene Zvezdy“ a proto také možná většina Delije začíná spíše chodit podporovat Bělehrad v basketbalu než na fotbale. Každopádně i tak se podaří fotbalovému Bělehradu postoupit do poháru UEFA, kde prvním soupeřem se stává dánské Odenze. Sezóna 2002/03 Začíná se v Dánsku, kam cestuje přes 150 fanoušku Delije. Na domácím utkání pořádá skupina „Beograd Boys“ vlastní choreografii přes celou severní část stadionu. Uprostřed je z lepenky udělaný znak CZ Bělehrad a po stranách rozdané kartony v barvách CZ Bělehrad. Celou tuto choreografii doplňuje transparent: „S Námi i v Nás žije Hvězda“. Na tomto utkání je opět výborná atmosféra, která dohnala Bělehrad k postupu. V přestávce poháru UEFA odehrál Bělehrad v domácí lize utkání proti Železniku, kam se vydalo přes 1500 Delije. Utkání mělo super atmosféru, o kterou se samo sebou starali fanoušci Delije, ale díky špatnému počasí fandění sláblo. Bělehrad pokračoval v poháru UEFA proti norskému Rosenborg Trondheim, kam se vydalo v prvním zápase okolo 100 fanoušků Delije. Na domácím zápase se toho moc neudálo, jedině to, že Bělehrad v poháru UEFA končí. Každopádně v této sezóně se podařilo CZ Bělehrad vyhrát ligu s velkým respektem, kde ani samotní fanoušci nezaháleli a oslavy titulu byli nejen spontánní, ale hlavně se též myslelo na tehdejší situaci v Kosovu.

 

 

 

 

4. Kapitola: Městské derby Červené Hvězdy Bělehrad proti Partizanu Bělehrad

 

Městské derby v Bělehradě má dlouholetou tradici, která se datuje od založení klubů Červené Hvězdy a Partizanu, protože věkový rozdíl mezi těmito kluby je pouze 7 měsíců. Červená Hvězda byla založena v březnu roku 1945 a toto derby bylo a stále je pro Srbské fanoušky vyvrcholením sezóny. Taktéž jakožto i v ostatních zemích derby v tomto městě představuje neskutečnou rivalitu, ohromnou atmosféru, davy zpívajících fanoušků nebo spíše fanatiků a hlavně nelítostný boj na hřišti tak i v hledišti. Odehrálo se již několik desítek zápasů mezi těmito znepřátelenými kluby, avšak výpis všech těchto zápasů by vystačil na několik stovek stránek, tak si představíme pouze ty zápasy, které byli svým způsobem více než jedinečné či zajímavé…

Květen 1989

Přípravy na toto derby započaly už měsíc dopředu. Delije se na tento zápas poctivě připravovali a získalo 40 nových bubnů (!), materiál na nové vlajky a samozřejmě několik desítek pyrotechnických „hraček“, které byly dovezeny z Itálie. Všechno bylo do puntíku připravené a nechyběli taktéž na začátku utkaní skvěle připravené konfety. Celá tato příprava způsobila neskutečnou podívanou, která se v tu dobu jen tak neviděla a byla započata nástupem borců CZ Bělehrad na travnatý pažit stadionu. O několik minut později po nástupu hráčů na hrací plochu se stadion halí do bílého a červeného dýmu, který se nese po celém stadionu. Září 1989 V této době byl velký nárůst nových fanoušků po celé zemi a proto právě derby bylo opět jedním z nejlepších fanouškovských představení v této sezóně ze strany Delije. V zápase se objevuje jeden z nejlepších dýmů, který kdy na severní tribuně panoval. Převládal v zelené barvě. CZ Bělehrad vítězí a fanoušci přeskakují všemožné zábrany a slaví s hráči na hřišti. Davy fandících fanatiků a výborné fanouškovské prostředí, to vše se v tuto dobu na Balkáně začíná projevovat ještě ve větší míře než kdykoliv předtím. Duben 1991 Na severu jsou poprvé vidět na protilehlé póly a to barvy fanoušků červeno-bílých a černo-bílých. Kde na začátku utkání jsou v hledišti vidět výše uvedené barvy, které se navzájem střídají. Hráči po tom co nastupují na plochu jdou pozdravit své fanoušky po průvodu pamětního finále a Severní skupina je „zdraví“ několika pořádnými bílými dýmy. Každopádně Delije neuskutečňuje vyvěšení ukradených vlajek Grobarů (skupina fanoušků Partizanu Bělehrad). Zhruba 15 minut před koncem utkání útočí cca 150 fanatiků Delije na jižní část, kde stojí fanoušci Partizanu. Je to sice fanouškům po zápase vyčteno, ale tento boj co proběhl v tomto zápase byl poprvé zaznamenán v srbském regioně. Květen 1995 Dne 6. května roku 1995 se uskutečňuje 100. derby, které je ještě k tomu ochuceno bojem o první místo v tabulce. Na tento výjimečný a zároveň jubilejní zápas se Delije připravuje několik měsíců dopředu. Na stadionu CZ Bělehrad by se měla uskutečnit jedna z největších „komplikovanějších“ choreografií té doby. Delije má připraveno na tento zápas tisíce bílých a červených kartonů, tisíce balonků a mnoho malých a velkých vlajek na mávání. Touto vynikající podporou CZ Bělehrad vítězí a stává se šampióny ligy! Listopad 2001 Nekonečné derby na stadioně CZ Bělehrad pokračuje a právě toto derby se stává jedním z těch nejlepších. Pravda, o zápasech jakou jsou městská derby velkých rivalů se těžko říká, které derby je nejlepší a které horší. Někdy se lépe vyvede choreografie, někdy fandění a nebo zase na druhou stranu je vidět bojovnost na trávníku, který dokáže vyburcovat fanoušky k fanatickému fandění. Nicméně na toto derby se vzpomíná v duchu velké pozitivní energie, která na stadionu vládla. Před začátkem zápasu jsou na severní tribuně vyvěšeny nové vlajky z PVC a to skupin ULTRAS, Ultra Boys a Beograd Boys. Choreografie před hvizdem rozhodčího se skládala z tehdy běžných věcí, které vždy na derby byly k vidění. Dýmovnice, konfety, světlice, ale přesto se v tomto derby uskutečnilo něco, co nebylo k vidění v předchozích zápasech. Severní tribuna je domluvená s DJ CZ Bělehrad, který pouští hudbu na stadioně a DJ improvizuje z toho celý Sever je v tranzu, všichni fanaticky a rytmicky fandí, a zapaluje se co se může. Zápas nabírá na obrátkách a Delije opět předvedli něco vyjmečného z „repertoáru“ svého umění.

Derby mezi Červenou Hvězdou a Partizanem bylo vždy vyostřené a plné náboje, ve kterém jsme mohli najít vynikající podporu fanoušků ve svůj klub. Těchto derby bylo neskonale mnoho, a všem zúčastněným se každé derby určitým způsobem vryje do paměti. Bohužel ze všech možných zápasů se mi nepodařilo najít dostatek „schopně přeložitelného“ materiálů, který bych vám mohl zde vypsat. Doufám, že i takto si dovedete zhruba představit, jak to asi tak na tomto Bělehradském derby chodí…

5. Kapitola: „Naši přátelé“

 

Celý kolorit započal už v roce 1986, kdy CZ Bělehrad vyjíždí do města Atény, kde se má utkat s týmem Panathinaikos Atény. Na tomto zápase se objevuje taktéž skupina fanoušků místního Olimpiakosu, kteří chtějí poznat na vlastní oči sílu fanoušků Delije. Během tohoto zápasu se právě fans Olimpiakosu s Delije seznámí a probíhá první kontakt mezi těmito skupinami. V prvním období Řekové podporují Delije fanouškovským vybavením a fanatici Delije občas přijíždí do Řecka podpořit své kamarády z Olimpiakosu. Když v roce 1992 přišlo další setkání s týmem Panathinakos Atény. Na tomto utkání je vyvěšen transparent „Hodně štěstí Red Star – GATE 7“. Tento transparent vyvolává erupci urážek ze strany fanoušků Panathinakosu a Delije jim odpovídají fanatickým řevem „Olympiacos CFP, Olympiacos CFP!“ což fanoušky „zelených“ ještě více naštve. Fanoušci Olimpiakosu tak zároveň fanatici Delije se mize sebou navzájem podporují a táhnou za jeden provaz. Každopádně pro znázornění jen pár zápasů z mnoha, kde se navzájem tyto dva fanouškovské tábory podpořily. Delije vyjelo na zápasy Olimpiakosu například do Turína na zápas s Juventusem, dále na zápas s Monakem. Zatímco hoši z Olimpiakosu podpořili Delije nejen např. na fotbale a taktéž na basketbale v Bonnu proti Jang Bojsa, tak Delije podpořilo Olympiakos na zápase s Panathinaikosem v roce 2004. Tato družba nebo spíše hlavně přátelství mezi těmito kluby panuje už neskutečných 20 let.

 

 

6. Kapitola: Závěr, aneb hodnoty fanoušků DELIJE

 

Vše co jsem vám zde napsal, je pouze část celého příběhu fanoušků severního bloku Delije. Další z hlavních kapitol Delije je kamarádství, angažovanost a láska ke klubu. To jsou takzvané hodnoty, které zkrátka nejde popsat ani vyjádřit obrazem. Všechny ty roky v každém okamžiku, dobré či ty špatné Delije vždy bojovali za zájmy Červené Hvězdy a pokaždé byli její velkou podporou. Fanoušci Delije mají ve své sféře mnoho „ocenění“, které by měly být součástí historie klubu „Crvene Zvezdy Beograd“, protože v mnoha okamžicích to byli právě fanoušci Delije, kteří dokázali vyburcovat své hráče k výborným výkonům a výsledkům.

 

„Zvezda je náš život, ostatní záležitosti jsou jen maličkosti.“

Additional information