Někteří z kluků už dostali tříměsíční vězení, pokuty nebo veřejně prospěšné práce.
A já až teď mám trochu volného času napsat o Pochodu nezávislosti z letošního roku.
Zhruba před měsícem začala mobilizace na výjezd do hlavního města. Už druhý rok po sobě se staly naším rozpoznávacím znakem na pochodu vlajky Wielkopolskego povstání. Cena je nízká 2,5 Eura za vlaječku. A v den pochodu jsou na nádraží v Poznani v pohodě k mání. Nutno říct, že ne všichni v pondělí zamířili do Varšavy z našeho centrálního srazu, někteří tam vyjeli už s předstihem.






Hodinu před odjezdem vlaku jsme dorazili na nádraží. Zde už je velké množství policie, ale naštěstí se neděje to, co předvedli policajti v Krakově, kde policajti všechny organizované skupiny natáčeli na video nebo fotili a opisovali občanky. Vlak dorazil do Poznaně v půl jedenácté. Po 3 hodinách cesty vystupujeme a vycházíme na hlavním vlakovém nádraží ve Varšavě, odkud je to už jen 5 minut do města, kde je místo srazu.


Už dříve bylo dohodnuto, že ještě před začátkem pochodu se všichni sejdeme u Kongresové haly. Vzhledem k tomu, že do začátku pochodu v 15:00 není už tolik času, většina lidí zůstala na hlavním nádraží a v přilehlých ulicích. Upřímně řečeno, už od počátku jsem si myslel, že letos bude mnohem méně lidí než v předchozích letech. A to se i potvrdilo.




S přibližující se 15 hodinou se na náměstí u Paláce kultury začínají objevovat hlavní síly pochodu - fanoušci. Mimochodem, oficiální část Dne nezávislosti začala ve 13:00 a sešlo se tu asi tisíc lidí. V okamžiku začátku pochodu se díky skupinám ze scény rozrůstá akce na několik tisíc lidí. Největší zastoupení jsme měli my, kdy spolu s námi šla taky Arka Gdynia, Cracovia, KSZO Ostrowiec a několik lidí z GKS Tychy (kteří byli s Craxou).
Dáváme o sobě vědět skandováním, zařazujeme i pár písní pro komunisty a policajty, ještě chorály a můžeme se vydat na cestu.

 

 

 

 

 

 

Začátek měl být v 15:00, ale zřejmě kvůli zdržení hlavních osob na oficiální části byl pochod oficiálně zahájen až v 15:30.
V první řadě byla velmi dobře viditelná ekipa Widzewu a s nimi i pár lidí z Ruchu. Nedaleko byla skupina z LKS Lodž. K mému překvapení se zdálo, že je dost málo zastoupena Legia Varšava. Jak se však ukázalo, hlavní skupina Legie se přidává do průvodu až během pochodu. V 15:15 se naše skupina dostává do čela pochodu, zhruba v době, kdy Widzew zapaluje race. Organizátor připomněl, že v letošním roce přijal Sejm zákon o zákazu pyrotechniky na takovýchto akcích, a že za to mohou organizátoři dostat pokutu, ale vzápětí začal skandovat, že "Polsko jsme MY!".




Mimochodem málem bych zapomněl, dlouhou dobu před začátkem pochodu skandovala ekipa Widzewu popěvky, který jsem nikdy neslyšel, jako "Na stromech místo listí budou viset komunisti", "Pryč s komunou" a "Ruská kurva". Na začátku pochodu už tyhle skandovačky používali prakticky všichni. V 15:20 se průvod ztiší a vyráží rázně vpřed. Stevardi (od letoška nechodí policie s průvodem, ale právě stevardi) běží dopředu a všechny zastavují. Ukázalo se, že pochod ještě oficiálně nezačal.
Když nebudu počítat nás - Triádu (Lech, Arka, Cracovia - pozn.Správce), tak velmi dobré ekipy tu měly oba kluby z Lodže. Vzhldem ke své velikosti byly dobře viditelné ekipy z klubů Radomiak Radom, Stilon Gorzow, Hetman Włoszczowa, Stomil Olsztyn, Polonia Przemyśl, Unia Oświęcim a další.




Pochod konečně začal, a několik tisíc lidí se vydává vpřed. Okamžitě bouchá velké množství petard. Krátce po začátku z boční ulice vbíhá do pochodu chuligánka Legie i se svými družbami. Zaznamenávám tam Olympii Elblag, Zaglebie a BKS Bialsko. Skupina čítá asi 60-70 lidí, a všichni jsou maskách. Napadlo mě, že už to začalo. Mimochodem to se stalo nedlouho po incidentu s levičákama (když jsme se dívali na záznamy, tak si nejsme jistí, jestli to byli levičáci) a útokem na místní squat. Je možné, že to byla provokace policie a tajných v maskách, kdy 10 minut házeli na kluky cihly, ohně i molotovy.

 

 


Dalším argumentem pro verzi provokace může být skutečnost, že tohle všechno se dělo příliš dlouho bez zásahu policie. Až měl z toho člověk pocit, že to celé bylo zrežírované tak, aby se v televizi ukázaly incidenty, na které policie musela zasahovat a ukázat tak válku, kterou museli vést s pochodem. A aby se tento incident s útokem na budovu dostal do hlavních zpráv. Mimochodem i naši se ho zúčastnili. Později pak policie zatýká několik lidí z těch, kteří na levičáky útočili. Stewardi se snažili zadržet kluky, aby se nervali s levičákama. Říkali, že vše začalo tím, že levičáci vyšli na ulici a začali házet na účastníky průvodu.


Po těchto událostech šel pochod dál, a měl druhou epizodu "sólokapr pro média". Někdo zapálil duhovou vlajku na jednom z oblouků. Zajímavostí bylo, že oblouk začal hořet ještě před tím, než k němu pochod došel.



Mimochodem se už naše formace rozpadly do malých skupinek a najít známé bylo možné už jen podle vlajek. Celý pochod už byl roztažený na několik kilometrů, kdy lidi vzadu se spokojeně procházeli, zatímco čelo průvodu se řítilo stále dál a dál kupředu.

 


Když moje skupina byla nedaleko ruského velvyslanectví, proběhla informace, že se bojuje u hlavní brány. Jak se později ukázalo, nebyl to útok na bránu, ale shořela jen strážní budka u hlavní brány. Opět policii trvalo velmi dlouho, než se dostala k velvyslanectví, asi aby televize měla další materiál. Ostatně strážní budka nebyla zapálena hned.

Pochod pokračoval a byl zastaven policií. Policejní kordon s vodními děly zatarasil celou šíři ulice. Asi 20 minut bylo plné napětí. Pochod a policii oddělovalo několik set metrů. Pak se policie začala vzdalovat a dala možnost těm, kteří chtěli z pochodu odejít.
Po událostech u ruské ambasády se vedení města spolu s policií rozhodlo pochod ukončit a dát policii "zelenou". Ta okamžitě skočila po šanci bouchnout si do kohokoliv. A tak vypukly lokální střety mezi demonstranty a policií. Ale i přes ně dál průvod pokračoval až ke svému cíli - k památníku Romana Drnowského.

 

 

 


Na videu celá kolona pochodu. Po příkazu policie ukončit pochod velká část fanoušků opustila čelo průvodu a dala se ke druhé části. To jsme udělali i my. Po téměř pěti hodinách pochodu jsme konečně dorazili na místo určení. Po tomto jsme už byli rozdrobeni na malé skupinky. Někteří spěchali na vlak do Poznaně, jiní šli na druhou stranu pro svá auta, další se rozhodli jít do baru a popíjet ve Varšavě až do rána.


 





česká ekipa na pochodu


 

Additional information