Převzato z zbrojovaci.cz

Po poslední domácí výhře nad Znojmem nás čekal nejvzdálenější výjezd této sezóny. Do Sokolova jsme se prvně chtěli vypravit vlakem. Z plánu vyrazit již v pátek večer a zažít legendární cestu s pěti přestupy nakonec sešlo, protože v Bratislavě začínali oslavy sta let klubu ŠK Slovan Bratislava. Na pátek byla totiž naplánovaná velkolepá pyroshow. Naše dvoudenní putování začíná na stadionu, kde připravujeme menší prezentaci do Sokolova, věnovanou tragicky zesnulému odchovanci Zbrojovky – Josefu Šuralovi. Nakládáme všechny potřebné věci do auta a míříme na místo srazu, kde nabíráme další členy výpravy. V dobré náladě opouštíme Brno a těšíme se do Bratislavy. V Břeclavi nabíráme ještě jednoho fanatika a v devítičlenné sestavě přijíždíme do slovenského hlavního města. Setkáváme se s přáteli ze Slovanu a vídeňské Austrie a společně vyrážíme směr hlavní sraz. Ten byl naplánován v lokalitě u Starého Mostu. Na místě jsou stovky všech, kteří mají Slovan v srdci a chtějí společně oslavit velkolepé výročí. Lokalita je velmi působivá, podél břehu Dunaje se nachází spousta hospůdek a restaurací. Škoda, že něco podobného nemáme i v Brně. Stanovený čas setkání se naplnil a dostáváme pokyny k organizaci celé akce. Je rozdělováno velké množství pyrotechniky, mluví se o 800 světlicích, 300 stroboskopech, které odpalovalo přes 1000 lidí. Vydáváme se podél Dunaje na určené místo a v 21:19 z UFO věže vzplanou první světlice, které startují celou pyroshow! Musíme uznat, že na živo to bylo úžasné – naše skupinka stála přímo pod bratislavským hradem a podle nás se žádné video realitě nemůže rovnat. Podívat se můžete zde.

Po pár minutách, na které každý z nás jen tak nezapomene, se vydáváme do předem vybraného podniku. Navečeříme se a společně s našimi přáteli začíná party. Připíjíme na stoleté výročí Slovanu Bratislava a bavíme se do pozdních večerních hodin. Jak je již zvykem, byli jsme pohoštěni opravdu dobře, takže velké díky putují do Bratislavy za povedený večer.

Nicméně je na čase se posunout dál, protože už v 10:15 hraje naše Zbrojovka o téměř 500 kilometrů dál – v Sokolově. Cestu tráví každý jinak, někdo spí, někdo pokračuje v oslavách. Míjíme Prahu a na řeč přichází, že bychom podobné cesty se Zbrojovkou absolvovali klidně častěji, ovšem ne do dvacetitisícového Sokolova ve druhé lize, ale do jiných měst Evropy v pohárech. Krutá realita nás potkává při příjezdu do pohraničí, kde míjíme podivné obce a taky ikonické bunkry stavěné ve třicátých letech minulého století. Nad ránem přijíždíme do Karlových Varů, kde snídáme a snažíme se tak nějak přečkat dvě hodiny do výkopu. Zvláštní kraj má také ještě jednu nevýhodu, a to je jistá klimatická změna oproti Jižní Moravě. V chladném počasí při oblačné obloze se vydáváme do 20 kilometrů vzdáleného Sokolova. Za celou dobu našeho výletu nespadla z nebe ani kapka, no v době, kdy míjíme dopravní značku značící začátek města Sokolov, začíná poprchávat. Ke stadionu se dostáváme asi půl hodiny před výkopem. Začíná pršet a z nikomu z nás se do nekrytého sektoru hostů moc nechce. Naše snaha vtěsnat se pod krytou tribunu přišla vniveč, a tak míříme do sektoru. Vyvěšujeme vlajky Zbrojováci, South Moravia, Beerhunters, The Gentleman Ultras, Zbrojovka Jugend a modrou moravskou Brno 1913. V sektoru se nás schází 45 a začínáme fandit. Nutno podotknout, že nás přijela podpořit asi desítka přátel z Plzně, díky za podporu! Na zbytku stadionu mohlo být o pár desítek lidí víc než u nás v sektoru, my se bavíme a po celý zápas podporujeme naše hráče solidním dopingem. Na hřišti máme převahu a trefujeme i brankovou konstrukci. Těsně před koncem poločasu se prosazuje Škoda, což probudí radostí náš promočený kotel. Začíná druhý poločas, to už je většina sektoru promočená opravdu skrz na skrz. Na 2:0 zvyšuje Ondra Pachlopník, což nám dodává víru v tříbodový zisk. Sokolov nic moc nepředvádí a nám je jasné, že vyhrajeme. Pozornost věnujeme pohledné slečně, která roznáší horký čaj mezi pořadatelskou službu, která je smočená stejně, jako my. Z legrace za zpěvu chorálů upravených na téma „čaj“ požadujeme nějaký čaj i pro nás, no k údivu všech slečna opravdu dorazí s čajovou konvicí a část sektoru se občerstvuje. Na stadionu pravděpodobně nefungovala časomíra, takže jsme tak nějak odhadovali, kolik času zbývá do konce utkání. Po asi dvou hodinách na dešti, v zimě, promočení od bund po ponožky čekáme na to, až rozhodčí ukončí utkání, které bylo rozhodnuto od začátku druhé půle. Toho se dočkáváme a k nám pospíchají hráči na děkovačku. Děkovačka byla v rychlém tempu, no nikdo nemá hráčům za zlé, že po výkonu v takovém počasí chtějí do teplé sprchy. Vyvoláváme ještě Jirku Flodera, pro kterého je toto utkání druhou vychytanou nulou v řadě! V době, kdy si hráči užívají teplou sprchu a převlékání do suchého oblečení, jsme na tom my o poznání hůře. Sklízíme naprosto promočené vlajky a přemýšlíme, jak vyřešíme to, že máme promočený snad každý kus oblečení. Po chvíli přicházíme s myšlenkou zajet do nedalekého Lidlu a nakoupit pár kusů oblečení, abychom mohli vyrazit zpět do Brna v pohodlí. Zastavujeme u obchodu a v tu chvíli nabíhá asi pětice polonahých fanatiků k regálům s oblečením. Nakupující v sokolovském Lidlu nevěřícně kroutí hlavami, když přihlíží módní show brněnských fanatiků. My bereme vše suché, co je po ruce, a tak vznikají nezapomenutelné outfity. V těchto chvílích při pohledu jednoho na druhého opravdu lapáme dech z posledních sil a vyrážíme směr pokladny. Zde za módní festival platíme a jdeme zpět do auta. V naprosto skvělé náladě vyrážíme pryč ze Sokolova. Po pětisetkilometrové cestě jsme strávili dvě hodiny v zimě na dešti, nyní oblečeni v bizarním oblečení, nám je ale všechno tak nějak jedno – vyhrála Zbrojovka, a to je to nejdůležitější! Přijíždíme do obce nedaleko Karlových Varů, abychom zašli na oběd. Vstupujeme do místní hospody. V hospodě sedí asi desítka štamgastů, která se sešla na klasický sobotní obědový rum. Vůbec nechápou, co tam děláme. Podle nás jsme dost zásadně narušili DNA této hospody. Podle nás už zde chyběla jen Gábina Partyšová se svou módní policií. Z naší návštěvy jsou paf i kuchař ze servírkou. Inu, na 5 smažáků a 4 řízky čekáme asi hodinu a půl. Jídla jsme se nakonec dočkali. Spokojeni vyrážíme směr Brno, když v tom zahlásí kontrolka tlaku v pneumatikách, že není něco v pořádku. Zastavujeme na benzince a kontrolujeme situaci. Přece by se nemohlo po tom všem, co jsme zažili, stát ještě něco takového, jako píchlá pneumatika…Dofukujeme vzduch a modlíme se, aby bylo vše v pořádku. Naštěstí se jednalo jen o ušlý vzduch, a tak vyrážíme domů. Po cestě kupujeme ještě zásoby alkoholu a slavíme. Do Brna se dostáváme po šesté hodině večer a tímto naše cesta končí.

Za dvoudenní výlet jsme nakonec dokázali ujet necelých 1000 km, užít si nezapomenutelnou oslavu Slovanu, vypít spoustu alkoholu, zažít kus zábavy, a hlavně zvítězit v Sokolově. Velký dík patří Slovanistům za pohoštění, ještě jednou všechno nejlepší! Plzni děkujeme za podporu v sektoru. Dále patří obrovské díky dvěma řidičům, kteří se obětovali a vystřídali se v řízení. Pochvalu zaslouží každý, kdo kromě nás vyrazil oslavit výročí do Bratislavy, klobouček těm, kteří se s námi sešli v sektoru hostí v Sokolově.

Již zítra, v úterý 7.5. v 17:00 nás čeká veledůležitý souboj o barážové příčky. Na Srbské přivítáme Hradec a hraje se opravdu o hodně. Na zápas jsme připravili choreo, proto prosím přispějte jakoukoliv částkou do kasiček! Hecujte se navzájem, abychom se sešli v sektoru L v co největším počtu a vytvořili bouřlivou atmosféru!

-Ultras Brno-

Additional information