Fanoušci Sparty o víkendu oslavovali 120. výročí založení svého klubu za velkého množství pyrotechniky. Níže už 67 fotek z oslav a krátké okénko do historie založení klubu:

Historie fotbalové Sparty začala v roce 1891, kdy několik nadšenců založilo na pražských Maninách klub se jménem AC Praha. Pěstovala se zde mimo jiné i cyklistika, a když byla Vltava zamrzlá, tak i bruslení. Po dvou letech činnosti se však klub rozhádal a odešla z něj skupina odbojníků v čele s Karlem, Otou a Josefem Malečkovými. Ti založili Athletic Club Královské Vinohrady. Vinohrady byly tehdy ještě samostatné bohaté město za hranicemi Prahy, a proto nový klub očekával od radnice štědrou podporu. Klub byl ustanoven 16. listopadu 1893 a tento den je považován za datum založení klubu. O pár týdnů později uspořádal nový klub bruslařskou exhibici, na které se objevil i Bohumil Rudl. Tomu se exhibice líbila a přivedl i své dva bratry Václava a Rudolfa. Ti hráli především fotbal a brzy přivedli celý fotbalový kroužek, který v té době působil na Letenské pláni.

 

 

 

Podpora vinohradské radnice byla nulová, a když jim nenabídla ani pozemek pro nový stadion, klub se rozhodl změnit působiště. To bylo schváleno na valné hromadě 9. srpna 1894 v kavárně Demínka. Během jednání povstal Vladimír Horejc a pronesl slavná slova: „Nechť se náš klub napříště zove AC Sparta!“ V celé Evropě byla tehdy antická kultura v módě, a tak byl návrh schválen s bouřlivým nadšením. Ale ani nový název nedokázal zajistit nový stadion. Sparťani tedy trénovali na vojenském cvičišti na Invalidovně a jako většina tehdejších klubů své zápasy hráli nejčastěji na Císařské louce. Právě tam se konal 29. března 1896 turnaj s názvem „Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících“. Od tohoto turnaje se datují všechna slavná derby Sparty se Slavií. Na hřišti vyhrála Sparta první zápas 1:0, ale slavný rozhodčí a praotec českého sportu Josef Rössler-Ořovský po zápase sparťanský gól odvolal. Nebyla to svévole rozhodčího. Jeho rozhodnutí odpovídalo tehdejšímu výkladu pravidel, podle kterého museli dosaženou branku schválit kapitáni obou mužstev. Kvůli ochlazení vztahů se Slavií se další zápas konal až za jedenáct let a skončil výsledkem 2:2.

Sparta byla tehdy velmi chudý klub a barvy dresů určovala spíše náhoda. První sparťanské dresy byly černé s bílým „S“ na prsou svetru. Klubu hrozil několikrát rozpad, a když chtěl novou výstroj, musel vzít zavděk i silně obnošenými červenočernými košilemi, které původně patřily smíchovskému ČFK, později je nosil vinohradský ČAFC, který v roce 1902 změnil barvy a své dresy přenechal chudým sparťanům. Po dvou letech získal klub ze zaniklého Unionu Praha dresy s červenými a bílými pruhy. V tomto týmu působil i střelec Jan Košek, kterého k nelibosti sparťanů přetáhla Slavie. Na podzim 1904 však ve Slavii došlo k rozkolu a do Sparty přišel nejen Košek, ale i slavné křídlo Jindřich Baumruk a Rudolf Krummer. Sparta se rázem stala nejlepším týmem v celém Rakousku-Uhersku, což potvrdila, když o Vánocích porazila First Viennu 7:2 a 7:0 a budapešťský BTK porazila 4:1. Největší senzací však bylo, když Sparta prohrála s vítězem anglické ligy, Newcastlem United jen 2:3. Bývalí slávisté se však vrátili zpět do sešívaného dresu a sláva Sparty vzala prozatím za své. První stadion získal klub v roce 1904 naproti holešovickému pivovaru, ale již za rok se stěhovali na Letnou do prostoru dnešního Národního technického muzea. V roce 1906 přivezl z Londýna pan Petřík, jeden ze zakladatelů klubu, sadu rudých svetrů. V té době takové dresy oblékal londýnský Arsena a Petřík je daroval sparťanům, aby hráli stejně dobře. Od té doby se rudé dresy staly pevným symbolem Sparty.

 






























 







































































































 

zdroj: spartaforever.cz + wikipedia.cz

Additional information