Z POHLEDU BOHEMÁKA:

Na tento výjezd vyjíždí z Prahy jedno auto již o den dříve na pozvání k přátelům do Dvora Králové. Cestou padá návrh na kontrolu votroků v jejich hospůdce, který je přijat a stavíme v Hradci. Hospoda je však zavřená, a tak pokračujeme dále. Večer doráží další dva z Prahy a jeden z Pardubic. Kontaktujeme votroky a nabízíme střet. S mumláním o levičáckých prasatech a výhružkách, jak nás dostanou, odmítají a končíme hovor. Zvesela pokračujeme v zábavě a trávíme super noc. Kluci díky, bylo u vás fantasticky.

Z POHLEDU PLZEŇANKY:
Jeden z mála atraktivních zápasů ve druhé lize, na který očekáváme příjezd mosteckých. Před utkáním dáváme pár piv v hospodě, ve které se nás schází necelých dvacet. Při cestě na stadion dostáváme zprávu, že hosté již jsou na místě. Před vchodem stojí spousta policajtů a jako vždy nám dávají foukat. Tentokrát procházíme všichni.
V sektoru je nás na šedesát, fandí asi třicet, ale poměrné slušně. Mosteckých dorazilo asi patnáct, občas se ozvou a chvílemi provokují, když na nás něco pořvávají. Vzhledem k přesile policajtů není šance, že by k něčemu mohlo dojít. Po vyrovnávajícím gólu zapalujeme římské svíce a po další brance v 87. minuté ještě jednu k níž přidáváme dýmovnici. Za to do sektoru nabíhají benga a dva lidi jsou odvezeni na bengárnu - A.C.A.B.

Zápasy na severu Čech provází poslední dobou pouze levné nákupy a chlastaní. Už v týdnu nám mostečtí s teplickými vyhrožují po Internetu, a tak doufáme, že se nám konečně celá ta severská chátra dokáže postavit. I přes problémy se zaplacením busu nakonec ve třiceti lidech vyrážíme směr sever Čech. Alkoholové opojení navozuje výbornou náladu. Po příjezdu do Teplic se vydáváme hledat místní, ale bez úspěchu, jako kdyby se po nich zem slehla. Unaveni procházkou raději obsazujeme hospodu a hodláme se ještě před zápasem notně posílit.

Z POHLEDU CHACHARA:
Již předem bylo jasné, že na půdu úřadujícího mistra republiky davy z Ostravy nepotáhnou. Chuligáni se vymluvili na neatraktivnost, pro fans je mistr zřejmě také málo. Část chuligánů zamířila v sobotu do Zlína na oslavu narozenin a v neděli je více oslovil souboj Synotu a Slavie ve St. Městě. Díky tornu se na svinovském nádraží schází pouhých sedm (!) příznivců Baníku. Padá proto rychlé rozhodnutí o změně plánu a místo vlaku je zvolena cesta autem, které se přidává k dalším třem vozům a ve 21 lidech se vyráží směr Liberec.

Pět dní po výtržnostech na zápase GKS Katowice - Widzew tódž nás čekal další výjezd k našim polským přátelům. Krátce po poledni vyráží z katowického nádraží vlakem směr Poznaň 154 (v tom 5 FCB) fanatiků GKS. V hlavním městě velkopolského vojvodství jsme hodinu před zápasem. Na nádru nás čeká policie s autobusy, kterými nás odváží na stadion. Zde vyvěšujeme po jedné vlajce GKS a Baníku a po celý zápas hlasitě povzbuzujeme. Ve druhé půli ještě přidáváme 600 balónků v černo - zeleno - žlutých klubových barvách. Ve zcela jiné dimenzi se prezentoval Lech. Po celý zápas hlasitý support, na začátku utkání natahují přes celý kotel (1.500 - 2.000 lidí) modré a bílé pásy a odpalují asi čtyřicet ohňů. Ve druhém poločase jsou kolem celého obvodu stadionu odpáleny vulkány a v kotli další ohně. Výborný dojem ještě umocňuje pět kvalitních sektorovek. Domácí posílily i delegace z Cracovie Kraków a osm fanatiků z Arky Gdynia.

Na tento atraktivní zápas vyrážíme z Ostravy v pěti lidech. Po příjezdu do Katowic se připojujeme ke skupině zhruba sta katowických chuligánů, kteří v parku nedaleko stadionu čekali na autobusy (pět + několik aut) fanatiků z Lodži. Policie však autobusy Widzewu odchytila již před vjezdem do Katowic a eskortovala je přímo do hostujíciho sektoru. V něm se při zápase sešlo zhruba 250 lidi.
V průběhu utkání se obě strany prezentují kvalitním supportem. Katowičtí ultras na úvod natahují sektorovky v klubových barvách a přidávají písmena, které vytvářejí nápis „Wiara czyni cuda" (víra dělá zázraky). Ve druhém poločase poté vhazují 700 konfet.

Větší množství fotek Slovanu Liberec, které jsou navíc doplněny o reporty z daných zápasů od roku 1999 až do roku 2003. V článku se objevují fotky ze zápasů z Poháru UEFA, kde hrál Liberec na San Siru s AC Milán nebo Finále poháru ČMFS na Strahově, kam vyjelo přes 20 autobusů z Liberce či derby s Jabloncem. Více v článku.

Ráno před tímto zápasem proběhl v nedaleké Rudzie Slaskiej pohřeb tragicky zesnulého fandy Ruchu Rajmunda, který se stal již minimálně třetí obětí fanatiků Górniku v posledních čtyřech letech. Pohřbu se zúčastnilo okolo tisíce fanoušků nejen Ruchu Chorzów, ale také delegace z asi dvaceti dalších klubů. Po pohřbu se uskutečnila společná schůzka, na které se řešilo, jak podobným tragickým událostem předcházet. Objevují se i hlasy z oficiálních míst, které požadují nevpouštění fandů Górniku Zabrze na jiné stadiony. Na samotném zápase, který začínal ve 20 hodin a přenášela ho TV (zajímavé srovnání s přenosy naší TV Nova) se tyto události nijak neprojevily.

Šošoni sice v Trnavě již dlouhá léta nebyli, přesto však jsme připraveni. Přece jen je Žilina mistr, a tak šošoni jezdí. Scházíme se ve více hospodách a monitorujeme situaci. Všude registrujeme pino fízlů, dokonce i „kukláče", a tak se nám to nějak nezdá.
Asi půl hodiny před výkopem vystupuje z vlaku značně opilá šestice v žilinských dresech. Doprovod jim dělá početná skupina železniční policie, která je předává „kukláčům" do dodávky. My nemohli dělat vůbec nic a vyrážíme na stadion. Hosté do svého sektoru vcházejí s pokřikem „zkurvená Tmava", když za zády mají asi milion fízlů. My se smějeme a ignorujeme je.

Výjezd do Žiliny se pro košické chuligány stává jedním z nejoblíbenějších a to přesto, že po loňském „rodeu" v šedesáti lidech se na něj nyní vydalo jen 26 košických hool's. Po příjezdu se z nádraží přesunují do centra Žiliny, kde popíjejí v letních zahrádkách a čekají soupeře. Dlouho se však nikdo neobjevuje, a tak se odchází ke stadionu. Zde je prohnáno několik domácích a dvě žilinské šály končí v košických rukou.
Poté hosté prorážejí bránu do sektoru domácích, přičemž jim ustupuje ochranka. Ani zde však „šošony" nenacházejí, a tak si pouze trochu zaskandovali.

Po roce se domácí opět střetávají s odvěkým rivalem z Trnavy. Trnavští chtějí bitku beze zbraní, což domácí vítají, a tak přípravy na tento atraktivní zápas na straně domácích začínají již více jak týden dopředu.
V samotný den zápasu se na nádraží objevuje první hlídka domácích již kolem šesté ranní. Sraz je stanovený na devět v jednom baru nedaleko nádraží. Po velkých slibech se nakonec ráno schází pouze třicet domácích chuligánů, ale sestava je velice kvalitní - všechno staré známé firmy. V 9:55 má příjezd rychlík Cassovia, a tak se tři Košičané přesouvají na nádraží zjistit situaci. Vlak má patnácti minutové zpoždění, a tak se vysunutá hlídka přesouvá přímo na nástupiště.

Na tomto zajímavém zápase jsme sice zklamali počtem, potěšila však naopak chuť něco dokázat. Po našem vstupu na stadion značně opadá sebevědomí přítomných pořadatelů, když v sektoru požadujeme pivo, jinak si pro něj hodláme dojít na tribunu k domácím. To ochranku vyplašilo na tolik, že po chvíli přijíždí pět policejních aut, naplněných muži zákona. Tyto zelené postavičky nás obstupují z obou stran. Možná se čeští čtenáři podivují, že nás již dávno nečekali a že jich je málo, ale jak se podobné situace řeší u nás, se dočtete dále.
Na úvod zápasu vhazujeme konfety a přes náš nízký počet téměř po celé utkáni slušně fandíme.

Additional information