1. FC KOŠICE
Barvy: žluto-modro-oranžové, fans používají barvy bývalých VSS - žlutoomodré
Domácí kotel: celkem od 50 do 300 lidí, podle soupeře. Tvoří jej hlavně Fan Club, Rebels '94, Psycho Boys '98.
Družby: na Slovensku se přátelíme s Bulldogs 95 Nitra a kamarádské vztahy (turnaje) máme i se Spartou Praha a Diosgyör Miskolc.
Nenávist: všechny slovenské kluby kromě Nitry, hlavně Slovan a Trnava.
Fanziny: Made in Košice (Fan Club), Supporters (PB '98).
V Košicích se kotel začal tvořit v polovině 70. let. Ve větším počtu se prezentoval při zápasech s Tatranem Prešov a při derby s Lokomotivou. Své místo měl uprostřed stadionu a to i na starém stadionu VŠA. Až později si našel místo za brankou pod světelnou tabulí (VŠA). Teď v Čermeli jsme se přesunuli opět do středu. Po sestupu VSS z ligy v sezóně 1980/81 se kotel začal ztrácet, až se z VŠA skoro vytratil.

V roce 1986 se začala probouzet nová generace žluto-modrých a kotel znovu nabíral na síle a rozrostl se na 70-80 lidí. Na to, že jsme byli už pátou sezónu v 2. lize to bylo slušné. Cestovalo se skoro všude a vždy jsme vytvořili domácí prostředí. Výjimkou byla jen Prievidza. Téměř nikde jsme se nebili a nebyly ani žádné výtržnosti. Zajímavé v té době byly výjezdy do Považské Bystrice (potyčky s domácími), na Slovan do Bratislavy (vytvořili jsme domácí prostředí v 10 lidech !!!), do Prievidze, „cigánského“ Trebišova (byli jsme vyhnaní skoro až na hřiště), do Prešova, kde se stále něco dělo a derby s Lokomotivou.

Koncem 80. let zažívá náš kotel velký boom a počet se zdvojnásobil.

Pravidelně se jezdí na každý zápas. V Prešově se nás sešlo 200, odpálili jsme dvě dýmovnice a hřiště zaházeli konfetami. Na konci zápasu zasahovala policie. Na derby se nás v Čermeli sešlo v kotli asi 150, opět byly odpáleny dvě dýmovnice a zápas skončil bitkou před stadionem, ze které jsme vyšli vítězně. Bitkou skončil i výjezd do Nitry, bylo nás 70 a někteří naši hledali útočiště na hrací ploše. V Trnavě nás bylo 40 a v Blavě na ŠKP asi 60 fans. Cestovalo se vlakem, později klubovými autobusy.

V roce 1992 přejmenovali klub na 1. FC a do klubových barev byla vklíněna oranžová. S tím jsme vůbec nesouhlasili a dodnes uznáváme jen žlutou a modrou a název VSS. Tímto stylem je vyrobeno i 90 % suvenýrů z naší dílny.

V roce 1993 VSS vyhrávají 1. SNFL i slovenský pohár. Na finále v Rimavské Sobotě se nás sešlo 200 a došlo i k malým potyčkám s fans DAC Dunajská Streda. Potom senzačně vyhráváme i poslední finále československého poháru v Poštorné nad Spartou. K potyčkám nedošlo, protože už rok udržujeme dobré vztahy s některými sparťany, ty trvají dodnes.

Otevřela se nám tedy cesta do Evropy. V předkole jsme hráli s Žalgirisem Vilnius a neúspěšně jsme se pokusili o atak na sektor hostí. V prvním kole nás čekal Besiktas Istambul. V Košicích bylo 100 Turků, ale nestalo se nic. Na odvetě bylo 5 Košičanů a ti prožili pravé Turecké peklo. V lize se přiostřily vztahy s fans Slovanu Bratislava, Tatranu Prešov, MŠK Žilina a Rimavské Soboty.

Přicestovali k nám jen slovanisté a časté byly vzájemné potyčky. Nepočítám fans Trnavy a Nitry, se kterými jsme udržovali přátelské vztahy. Fans Prešova po zbabělém útěku v roce 1993 už do Košic nepřijeli. V tomto období nás jezdilo asi 60 klubovými autobusy, na větší zápasy 100-120 fans. Památné jsou domácí zápasy se Slovanem - byli vždy rozehnáni, nebo měli poškozené autobusy. Výjimkou byla sezóna 1997/98, kdy jsme zažili velkou ostudu a přišli jsme doma o dvě vlajky. Památné byly i výjezdy na Slovan, do Prešova, Rimavské Soboty a Trnavy.

V roce 1994 byla založena hooligans skupina Rebels Košice 94, která se začala prosazovat na slovenské scéně. V roce 1995 se začíná prosazovat klub a my cestujeme na první pohárové zápasy. V Budapešti na Ujpesti nás bylo 80 a na Celticu v Glasgowě asi 40.

V roce 1997 se klub stěhuje do Čermela a stává se poprvé mistrem Slovenska. Na předkolo Ligy Mistrů přijelo 50 fans Spartaku Moskva. Po zápase se strhává hromadná bitka, kterou po pěti minutách ukončuje policie. Do Moskvy jsme se vydali 4. V základní skupině navštěvujeme Rotterdam (45) a Torino (200). Doma začínáme organizovat choreografii, hlavně bengálské ohně. V lize po získání titulu a slepé závisti Trnaváků končí naše přátelství. Památná je hromadná bitka před zápasem Matičního poháru v Nitře v létě 1998, která trvala 20 - 30 minut. Po získání druhého titulu jsme byli ještě v Kodani na Bröndby v počtu asi 50 fans. Špatná hra v sezóně 1998/99 se odrazila i na počtu fans. Kotel se rozdělil na tři tábory, a tak to vypadalo i na výjezdech. Zajímavé byly tradičně Prešov, Humenné (bitka s pořadateli a policii) a Trenčín (trochu upravený stadion a rozehnání domácích „ultras“). Slabé výsledky vyvrcholily vtrhnutím na hrací plochu v posledním kole. Zápas byl na pět minut přerušen. Na začátku sezóny 1999/2000 kotel znovu nabyl na síle i počtu. Do Košic přijeli Trnaváci, kteří po vtrhnutí na stadion hledali útočiště za policií. Venku byla zajímavá Žilina, kde jsme rozprášili "Šošony", jejich hospodu a získali jsme dvě vlajky. V Dubnici nás atakovala skupina Trnaváků. Na Slovanu jsme nebyli, nenaplnili jsme autobus.

Družbu udržujeme s Bulldoky z Nitry a přátelské vztahy s fans Sparty Praha a Diosgyöru Miskolc. Na Slovensku nám jsou nesympatičtí všichni kromě Nitry.

Už pátý rok u nás funguje fan club, který vyvíjí různé aktivity (turnaje, suvenýry, předtím zájezdy). Vydává i fanzine s názvem Made in Košice. V kotli funguje i hooligans skupina Rebels Košice 94 a Psycho Boys 98, kteří vydávají fanzine Supporters.

Autoři: Karol a Peťo (Košice)

převzato z Football Factory č.7

Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Additional information