Pohled Sparťana:
Příprava na utkání proběhla celkem obvykle a po příchodu na stadion nás potěšilo, že je Eden slušně zaplněn a benga zatím dost daleko od nás. A tak se okamžitě vyzkoušela odolnost plotu. Zatím náš nápor vydržel. To už však dopadlo na hřiště několik dýmovnic. První gól Slavie byl povelem pro další atak na plot - opět bez úspěchu. Co se týká počtu, tak grázlů se nás sešlo asi 300 tradičně za bránou, ve vyhrazeném sektoru bylo zhruba 600 fans Sparty. Jinak utkání probíhalo stále stejně, to znamená neustálé vhazování dýmovnic. Za celé utkání jsme jich vhodili kolem dvaceti, židoviny deset. Ve druhé půli Sparta vyrovnala a plot byl rázem na zemi. Ani jsme se nemuseli bát, že roztrháme naše dvě největší vlajky (Brigade Drápek z Lasičky a Hooligans on Tour), neboť ty den před derby zůstaly ve vlaku při výjezdu na .béčko do Mělníka! Po vyvrácení bariéry začaly úřadovat benga a mlátily nás hlava nehlava. Na to se na ně snesla sprcha kamení a tak to pokračovalo až do konce utkání, které jsme prohráli 1:2.
Po zápase jsme se sešli na křižovatce před Slavií a čekali na tu červenobílou chásku. Oba tábory však beznadějně oddělila policie. Nás bylo kolem 500, z toho tak 300 se zapojilo do války s bengama. Ti vjížděli do davu na koních a mlátili dokonce i holky. Nádherné bylo, když jeden kůň dostal do hlavy dlažební kostkou až se svalil na zem a četník, co seděl na něm, se válel po zemi jako kňour v bažině. Po tomto úkazu se policajti přestali už úplně ovládat a došlo na zatýkání. Údajně zatkli na 15 sparťanů. Nakonec nás čerti rozehnali po Vršovicích.
Derby to bylo vcelku povedené, hlavně díky již zmíněné bitce s největším nepřítelem - policií. Velmi mě však udivilo, když se v týdnu objevilo na Internetu od slávistů, že byli ve všem lepší. Nebudu to raději dále komentovat.

Autor: Bgy (ACS)

převzato z Football Factory č.6


Pohled Slávisty:
Již víc než měsíc před tímto zápasem k nám z Letné dorážely informace o tom, jak se rudí chystají. První byla, že již vlastní asi 80 našich šál (tomu věříme) a že je sešijí dohromady s nápisem JUDE SLAVlE uprostřed. Další informací byla zpráva o jejich pyrotechnickém vybavení (20 ohňů a několik stovek dýmovnic!). A v neposlední řadě také to, že před zápasem napadnou naši hospodu. A tak se přesuňme do chladného dne 8. listopadu 1999, který jak všichni víte, připadl na pondělí.

Pondělní pracovní den nikoho nepotěšil a tak byly obavy, v jakém počtu se před zápasem vůbec sejdem. Skutečnost předčila očekávání, od oficiálního srazu ve 12 hodin do odchodu na zápas se nás sešlo asi pětatřicet vesměs velmi schopných lidí. Celou dobu jsme čekali na avizovaný útok, ale nic. Později jsme se dozvěděli, že sparťané čekali na Cechově náměstí, že pojedeme z jiné restaurace.

Cesta na stadion byla ztížena pouze množstvím vypitého alkoholu a v naší blízkosti se neobjevilo nic, co by stálo za napadení. Obavy, jak proneseme dýmovnice, při příchodu vzaly za své a vše proběhlo bez komplikací. Na naší straně se vytvořila zhruba čtyřiceti členná skupina hned vedle slušně zaplněného sektoru. Na straně Sparty sektor takřka prázdný a hlavní skupina pod světelnou tabulí čítající tak 1200 hlav.

S úvodním hvizdem se na obou stranách objevily dýmovnice, bohužel nám vítr foukal do hlediště a tak to na naší straně dobře nevyznělo. Sparťané metají jednu dýmovnici za druhou a my s nimi úspěšně držíme krok. Již v 9. minutě jsou fanoušci vyzývání ke klidu rozhlasem, celkem je za tento zápas těchto a podobných výzev čtrnáct. Ve 13. minutě jsme mohli poprvé propuknout v jásot po gólu Pavla Horvátha, což odstartovalo další dýmovnici a proniknutí několika jednotlivců na plochu za branou. Další radost vyvolala 23. minuta, kdy odnesli z plochy zrádce Labanta (nikdy nezapomeneme jeho zradu a jeho dva roky ve Slavii jsou už jen minulost). Do konce poločasu bylo odpáleno ještě několik dýmovnic.

Druhý poločas začal stejně jako ten první a to tedy dýmovnicemi na obou stranách.
Vynikající také byl pokřik "Jen co Sparta ...“ ke kterému se již přidávají i ostatní fanoušci na tribunách. Předháněná v dýmovnicích pokračovala i nadále, při té naší v 60. minutě již před nás nastoupila policie a část z nás začíná s demolicí plotu. Policie ustupuje dál od plotu pod sprškou všeho možného. O minutu později se na druhé straně vrhají na plot naši rivalové, kteří ho také slušně načnou.

Další minuty jsou radostnější pro sparťany a to z důvodu vyrovnávací branky dalšího zrádce Novotného. O další vzruch se v 77. minutě stará znovu naše skupinka, když mezi nás vbíhají policisté. Ti méně odolní pod kameny a údery ustupují, ovšem pár psychopatům se podaří doslova vyrvat dva z nás ven a odvést. V 86. minutě propuká větší částí stadionu nadšení, když po teči Vágnera se Slavia ujimá vedení 2: 1. Pak už jen formální děkovačka s hráči a rychle pro zbraně a čekat na možný útok rudých.

Ty policie drží na stadionu a když se konečně dostanou na křižovatku, je policie připravena. Průchodem k hospodě zaútočí asi šestice sparťanů. O řešení situace se starají mladí slávisté. Ti sice zaženou odvážlivce na ústup, ale ne dost důrazně a tak se znovu vrací s dlažebními kostkami. A tak následuje další atak. Ten plní svůj účel, ale přiznejme si, že ani jeden z útoků nebyl úplně to, co se na počet útočníků čekalo.

Naše skupina asi sedmdesáti lidí čeká na reakci sparťanů. Ti se k nám zřejmě chtějí dostat, ale policie je vytlačuje a rozhání směrem Koh-i-noor. Po chvilce se však objevují někteří jedinci a skupinky slávistů mají o zábavu postaráno. Jeden z rudých je nakonec odvezen do nemocnice. Když se v tramvaji konečně objeví větší skupinka sparťanů (10), objeví se znenadání ze tmy páni a paní od kriminálky a je po zábavě. Už na nás spouští to své „Na co tady čekáte" když si mezi námi všimnou dvou starých hools Sparty a tak se rázem změní téma. No přesto opouštíme Vršovice a jdeme dál pít.

A ještě nakonec dvě zprávy z Letné. První se týká toho, že na nás před zápasem čekali, ale jinde a druhá, že se na Floře po zápase dala do kupy asi třicetičlenná skupina, která se chtěla vrátit do Vršovic na naši skupinu, ale chybělo odhodlání (neověřeno).

Autor: Clown (Slavia)

převzato z časopisu Výtržník.

Additional information