Z POHLEDU SLÁVISTY:
K tomuto zápasu asi více pozornosti upíral náš soupeř. Celkem dopředu bylo jasné, že z naší strany to nebude nic moc, stává se totiž krutou realitou, že zápasy ve všední den jsou pro mnohé větším problémem než se zdá. Po ultras stránce jsme se mnoho nepřipravovali, i když nějaká ta choreografie být měla. Jenže jak už to bývá, člověk míní, osud mění. Ale po pořádku.
Derby vůbec nezačíná dobře už jen z toho důvodu, že je sraz určen až v neděli, kdy si mladí slavisté domlouvají předzápas se spart'any v podobě bitky 15 na 15 do dvaceti let. Ve večerních hodinách se tedy obě skupiny střetnou a výsledek hovoří jasně ve prospěch mladých slavistů.

Druhý den se tedy scházíme velmi pomalu a navíc ještě v nijak oslnivé sestavě. Nějaké náznaky hovoří o tom, že by se naši soci mohli o něco pokusit již před zápasem, což se také po chvíli vyplňuje. Když se u naší hospody objeví soupeř, nedaří se nám dohodnout zda jít ven či nikoliv, a tak než se dohodneme, letí ven pár předmětů, což samozřejmě nezůstává bez patřičné odezvy druhé strany a vzniká tak škoda na zařízení, nikoliv však na zdraví. Pak se již vydáváme na stadion. Před stadionem nás zastihne zpráva že v autobusu č.770 jede asi dvacet hools ACS, neleníme a čekáme tedy na tento autobus. Když dorazí, hostům se nechce ven a vystoupí pouze čtyři, ti se mají co ohánět, ale nedaří se jim to (férová akce).
Na zápase se nás část přesunuje do tradičního sektoru, část je díky dešti nahoře a dát nějaký kotel dohromady se nám daří až poté, co přestává pršet. Letenských je na druhé galerii asi šest set. Těžko posoudit, kdo lépe fandil, ale na naší straně, co se supportu týče, pamatuji lepší zápasy. Oživení přinesou až dvě dýmovnice. Ty se snaží uhasit hasiči, ale to jim není umožněno, a tak nastupují policisté, vyvlečou jednoho člověka, a atmosféra kolem nich začíná houstnout. Někteří slávisté se do nich slušně pouštějí, a tak jsou strážci pořádku nuceni ustoupit do podchodu. Záludně jim však přicházejí posily z dalších stran stadionu a rázem se dav pod údery obušků rozprchává, za oběť padá i choreografie, další tři lidé jsou vyvedeni. To ještě víc rozhodí naše fandění.
Druhá půle odstartuje v podobném duchu, ale o vzruch se tentokráte postará hostující strana. Nejdříve odpálí asi 30 ohňů, což vypadá velmi dobře, k tornu přidají i nějaký ten dým a rázem díky příznivému větru zahalí hřiště do kouřové clony. Nevíme jak na to reagují bezpečnostní složky, protože my opravdu nic nevidíme. Do konce zápasu je na obou stranách klid. Po zápase se všude pohybuje dost policistů, a v mrazivý podvečer, kdy je hodně lidí pěkně promoklých, nemá nikdo moc náladu dělat nějaké akce. Pár lidí razí přímo domů, zbytek do různých hospod.

autor: Slavia hooligans (Slavia Praha)

 


Z POHLEDU SPARŤANA:
Předehru tomuto zápasu obstarávají již v neděli večer mládežníci z obou táborů. Bitka po patnácti účastnících do 19 let vyznívá jasně lépe pro juniory sešívaných.
V pondělí se sparťanská skupina schází v okolí Anděla, kde se po nashromáždění čtyřiceti lidí kvalitní sestavy vydává hledat vršovické protivníky. V jedné z restaurací naráží na čtyři mladé holohlavé v Umbru oblečené slávisty, kteří jsou obdarování několika údery. Hledá se dál, až je nalezena ten den hlavní skupina slávistů. Ti jsou vyzváni k východu z restaurace a k boji na ruce. Vyzváni poprvé, podruhé, odpovědí je letící židle a půllitr. Vyzváni potřetí, letí stůl a další sklo. A pak už to létá i od sparťanů. Několik plastových popelnic, velké dlažební kostky. Řinčí rozbité sklo a vchod je zcela neprůchozí přes naházené zařízení. Uvědomělí spoluobčané přivolávají policii, takže za chvíli již z dálky znějí policejní houkačky. Letenští se po malých skupinkách rozbíhají všemi směry. Nikdo nebyl zatčen ani zraněn.
Jednu z těchto skupinek pak na Strahově napadají slávisté. Většina sparťanů zůstává v autobusu, dva odvážnější sparťané pak inkasují.
V průběhu utkání se slušně fandí, první problém s policií mají sešívaní. Příslušníci je před poločasem ženou obušky pryč z hlediště. Hlavní představení však teprve přichází. Sparťané odpalují 26 ohňů, 2 protitankové dýmovnice a několik menších. To donutí k reakci pořadatelská monstra, která tentokrát narážejí na důrazný odpor, a tak se bez úspěchu a s mnoha inkasovanými ranami stahují. Nastupuje PČR v kuklách, ale ani příslušníci mnoho nedokázali. Trhají se sedačky, létají vzduchem, ale situace se již pozvolna uklidňuje. Do konce utkání vydrží pouze kvalitní support.
Komickou scénu předvádějí v druhém poločase slávisté. Po odpálení dýmovnice se celý dav dává na útěk, aniž by v tu chvíli proti slávistům někdo zasahoval.
Po utkání sparťané formují skupinu, ale díky dlouhému váhání je tato skupina obklíčena policií a donucena k odchodu ze Strahova.


autor: Vilík (Sparta Praha)


převzato z Football Factory č.17


Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 

Additional information