close(x)

Podzim 2008 očima chuligána Slavie Praha

 

Sezóna je v půlce a je čas na bilancování našich aktivit v průběhu letošního podzimu…

Podzim by se dal hodnotit jako celkem povedený, ale mohlo být i lépe. Po přechodu do staronového Edenu se čekalo, že se trochu zvednou počty našeho tábora. Bohužel se tak nestalo, což je docela smutné! Každý by si měl sáhnout do svědomí a zamyslet se nad tím, proč třeba někdy nebyl a mohl tam být, ale to je běh na dlouhou trať. Taky by se mělo zmínit konečné ukončení smíru s pražskými Bohemians 1905 a následné navázání dobrých vztahů s Pardubicemi. I přes malé počty se toho stihlo více než dosti, ale nebudeme předbíhat a vše si stručně probereme.

Hned první kolo nám přisoudilo výjezd na sever Čech, tedy přesněji do Liberce. Vyrážíme s dostatečným předstihem v počtu 27 kusů. Po příjezdu do města nám domácí volají a sdělují, že nic nechtějí. Nenechali jsme se odradit a vyrazili na průzkum města. Liberečtí jsou hned odhaleni a proběhne strkanice u vchodu do jejich hospody, pár našich jedinců se snaží proniknout dovnitř, ale bezúspěšně. Nabízíme jim, ať vylezou ven, ale ani to nepomáhá a proto volíme druhý útok, při kterém domácí používají jednu nejmenovanou zbraň, která nebyla k vidění ani na zápase s Ajaxem minulý rok. Poté raději ustupujeme, slyšíme sirény a usazujeme se v nedaleké knajpě. Na zápase se domlouvá boj 20 na 20, ale díky policii se všechny plány bortí, proto odjíždíme domů, do matičky měst. Druhý den hrála v Praze Sigma s falešnými Bohemians a vymýšlíme plán udělat partyzánskou akci. Bohužel Sigma spatří našeho zvěda a volají nám, že by s námi chtěli poměřit síly, proto se sjíždíme ke stadionu a v nedalekém parčíku jdeme do sebe v počtu pěti lidí na každé straně a připisujeme si během prvního kola druhé vítězství.

Ve třetím kole na nás čekala Plzeň, vyrážíme proto cca ve 30ti lidech do rvačky, ale v Plzni se na nás lepí aktivní policie, takže se nakonec trhá pouze 17 lidí s jedním autem policie. Plzeňští nám volají, že čekají na plácku nedaleko od nás, proto rychle reagujeme a vyrážíme jim vstříc. Probíhá krátký boj, ve kterém máme rozhodně navrch. Většinu účastníků chytila policie a začala klasická masáž, ale některým se podařilo prchnout, dávají se dohromady v počtu 8 kusů a vyráží směrem k stadionu. Po cestě potkávají snad 15ti člennou skupinu plzeňských, ti jsou slovně vyzváni, bohužel to opět nepomáhá. Slávistická skupina se drží domácích do blízkého parku a tam se za nimi rozbíhá, ale všichni utíkají, tedy až na jednoho bojovníka, pro kterého den nedopadl příliš slavně.

V pátém kole bylo jasné, že se budou dít nějaké radovánky, což výjezd do Ostravy pokaždé slibuje a nebylo tomu jinak ani letos. Bohužel se nás na nádraží schází jen 11 bojechtivých, takže žádná sláva! Celou cestu buzeruje aktivní policie a v Ostravě nás nechtějí pustit z vlaku, ale nakonec se nám podaří trhnout, ale pouze v 6ti lidech. FCB nás odváží na místo a probíhá tvrdý boj 6 na 6. Vítězství jde na stranu ostravských. FCB maximální respekt za ochotu, organizaci a profesionální přístup ve všech směrech. Na zpáteční cestě jsme čekali nějaké zpestření v Olomouci, ale nic se nedělo. Jen v Zábřehu byla prohnána 4 podezřelá individua.

Osmé kolo nabídlo setkání s našimi úhlavními nepřáteli z Olomouce, oba tábory byli dlouho v kontaktu a byl domluven boj mimo Prahu. Naše posádka vyzvedla olomoucké 50km od Prahy a i přes malý incident je naváděla na místo střetu. Mezitím se naše banda přesunula na domluvený plac, ale díky neschopnosti olomouckých jet rychleji, se místo musí narychlo měnit a díky tmě i nasvítit. Zdůrazňuji, že nebyla použita dálková světla a ani jsme neměli připraveno 20 bojovníků bokem. Asi je v Olomouci populární sledovat americké filmy, jinak si jejich pozdější vytáčky nedokážeme vysvětlit. A když jsme z dálky viděli přijíždějící busy, tak nám stoupl adrenalin a začalo velkolepé hecování a vysvětlování jedné místní paní, že se dnes na jejím poli odehrává nahrávání nového snímku o chuligánech v ČR, který bude trhák v kinech… Byl jí také přislíben volný lístek. Olomoučtí byli oděni v bílých trikách, my jsme pro tento den zvolili klasickou červenou. Na straně Olomouce je hlášeno cca 60 kusů, strana Slavie se zasekla na čísle 72 kusů (13 KSG a 11 PCB). Za pokřiku „Jude Slavie“ míří Sigma k naší sešikované bandě a my opětujeme sloganem „Tak pojďte holky“, vzniká slušná mela, jejich první lajna okamžitě padá a přečíslujeme olomoucké, a když to vidí jejich zadní řady tak za našeho údivu volí ústup k autobusům. To nám nedá i díky tomu, že byla cestou na místo napadena posádka navigátorů, vyzýváme olomoucké, ať vylezou, ale ty se ukrývají v busech a k ničemu se nemají, proto každý bere co má po ruce a začne demolice, autobusy se snaží co nejrychleji ujet a vůbec si neuvědomují, že nechali své kamarády někde v Praze. My také nasedáme a ujíždíme policejním hlídkám. Krásný to podzimní večer.

Den poté je ukončen smír s Bohemians 1905 a navázány přátelské vztahy s Pardubickými hools.

V devátém kole byl naplánován výjezd na Letnou a tedy derby se Spartou. Scházíme se bez policie v počtu 35 kusů (4 PCB a 2 KSG), voláme ACS a sdělujeme jim místo kam mají přijet, ale ti jsou pod dozorem, takže oba tábory volí cestu pěšky do jednoho smluveného parku. Po dvaceti minutách se potkáváme. Když jsme si skoro na dohled, tak vidíme antony, které však určitě nepřijeli s naší bandou! ACS k nám nesmyslně nabíhají, mezitím to od nás spousta lidí balí, díky paragrafům, protože už jsou slyšet jen sirény a dělobuchy. Na místě je zadrženo dvacet lidí, z toho 9 slávistů, 11 ACS a jeden fanoušek francouzského PSG kterého na místo střetu s sebou přivedli ACS. Jinak sparťanů bylo údajně 55. Po zápase ACS vehementně tvrdí, že policie přijela s námi a že jsme jí na sebe úmyslně nabalili cestou ve městě. To mnohokrát popíráme a následný policejní spis nám dává zapravdu, když je v něm jasně napsáno, že policie Spartu sledovala už od místa jejich prvního srazu (ve spise je přesně uveden bar na náměstí míru kde ACS seděli, navíc je ve spise i přesně popsán následný pohyb bojůvky ACS po pražských ulicích).

Jedenácté kolo se vyjíždělo do Boleslavi a domácí tábor se oháněl týden dopředu, že chtějí určitě nějakou tu srandu, proto se nás chystalo cca 20 kusů vyrazit, ale domácí několik hodin před zápasem dali vědět, že se nesešli, takže celá akce padá. Nenecháváme se však odradit a vyrážíme jedním autem směr Boleslav s tím, že se ozveme domácím, kteří nakonec přistupují k boji 5-5. Vítězství padá na stranu Slavie.

Dvanácté kolo nabídlo pro nás největší zklamání podzimu, protože jsme nebyli schopni se dát do kupy a přijmout nabídku Brna k poměření sil.

Třinácté kolo nás zavedlo na jih do Budějovic, po kupě se drží pouze dvě auta radikálů, tedy 10 kusů, ostatní cestují po vlastní ose. Po příjezdu parkujeme a zavládl hlad, takže neleníme a jdeme nakupovat, ale jsme udiveni, že na nás přes výlohu ukazuje budějovická bojůvka (cca 15 kusů). Ihned reagujeme a vybíháme ven a vidíme domácí, jak se šikují u průchodu mezi supermarkety, rozbíháme se proti nim, jenže se obracejí a začínají utíkat, pár jejich bojovníků se zastavuje, zkouší ustát bomby od našich, ale nečekaně padají rychle k zemi. V průběhu ještě vyskakují ostatní slávisté z aut a prohánějí skupinku, která vzala nohy na ramena a dávají jim lekci.

Poté se v lize už nic zajímavého nedělo a je čas probrat i naše ne moc slavné tažení pohárovou Evropou, kde našimi soupeři byly mužstva: Aston Villa, Žilina, Hamburk, Ajax.

Po losu jsme kontaktováni ze Žiliny, že by měli zájem vidět se s námi po minulém roce, co nás vyzvali a poté nic. Proto nic nepodceňujeme, snažíme se verbovat lidi a naplnit autobus, týden předem nám přisel ze Žiliny vzkaz, že se nechtějí domluvit a vše necháme náhodnému setkání ve městě, jelikož se nám nedaří ani naplnit bus, tak po všech problémech volíme cestu vlakem s našimi Ultras, na nádraží se schází 22 zlobivců. Cestou jsou čtyři naši bohužel zatčeni kvůli napadení vandráka se šálou jiného klubu.

Po příjezdu do Žiliny se snažíme trhnout, ale vyjde nám to až na druhý pokus a míříme k místnímu supermarketu. Na toto místo za námi doráží posádka z Pardubic a ostatním je znemožněno přijet, protože městem prochází průvod. Usazujeme se v místní hospůdce u stadionu, kde sedí ještě nějací lidé ze Slavie. Nakonec nás je tedy asi 30-35 kusů (4 PCE). Voláme domácím a sdělujeme místo kde sedíme, natož nám je sděleno, že sraz nemají a budou nás kontaktovat po fotbale, klasika! Ale za pár minut se vyřítí skupina cca 10ti-15ti, která je tvrdě rozbita a okamžitě zasahuje policie, vzduchem létají různé předměty, proběhne i náběh na průvod domácích ultras, který přeroste v pěknou melu s policií. V sektoru je nás nakonec 40-50 radikálů, po zápase probíhá koulovaná různými kameny se skupinou domácích, ale vše se děje bohužel jen přes policejní kordon. Část našich radikálů volí k návratu auta, což se ukazuje jako velká chyba, vlakovou skupinu totiž kontaktuje jak Brno, tak FCB s nabídkou střetu.

Oběma táborům bylo řečeno, že se od vlaku nevzdálíme a je jen na nich jestli si nás chytí. Průjezd Ostravou byl nakonec poklidný. Náš počet v tuto dobu činil 13 kusů a čekali jsme ještě na atak od Brna a ten opravdu přišel v Hranicích na Moravě. Vystoupili jsme před vlak v počtu 11 lidí a najednou se z podchodu vyřítilo 80 lidí (Brno – Slovan), někteří jedinci se stáhli zpět do vlaku a snažili se bránit dveře. Venku zůstali 3 naši, kteří byli velmi rychle smeteni. Z řad koalice byl do oken vhozen slzný granát (někdo říká 2) což mělo velice slušný efekt a taky nějaké kameny, my jejich palbu opětovali. Policie se mezitím snažila dostat zadními dveřmi pryč z vlaku, aby jim asi nikdo neublížil, jinak se k ničemu fízlové celou dobu neměli a byli ještě slušně napadáni. Když vše trvalo již delší dobu, proto B+S vyklidili pole. Celé to byla velmi podařená a kvalitní akce Brna a je jen naší chybou, že nás nejelo zpět více a hlavně, že jsme nejeli všichni zcela jednotně.

Zápas s Hamburkem také sliboval velikou srandu, byli jsme totiž kontaktováni zástupcem HSV, že přijedou a budou chtít poměřit síly s naší bandičkou. S Němci byla domluva na dlouhé lokte, první jejich zástupci přijeli na schůzku již den dopředu a celou dobu se oháněli tím, že chtějí jít jen a jen na počty, které pravidelně upravovali podle situace. V den zápasu je nám řečeno, že jejich hlavní skupina dostala v noci bití od pražských vyhazovačů a že jich tedy bude o dost méně. Na místo předpokládaného střetu Němci nakonec doráží, ale nejprve chtějí dva jejich velvyslanci vidět, jak naše skupina vypadá a přepočítat si nás. To odmítáme a Němci sdělují, že v tom případě ihned odjíždějí. Nakonec dvěma od nich umožňujeme přístup do naší hospody, pohled na nás je uspokojí, takže s měřením sil souhlasí. Pak ale ještě protestují proti místu střetu a další jejich vyslanec přichází zkontrolovat, zda nemáme v zadních řadách zbraně. Už to vypadá, že snad nic nebude a v našich řadách vládne nervozita, když tu náhle doráží skupina 49 německých fanatiků složená nečekaně hned ze čtyř německých klubů (HSV, Braunschweig, Dynamo Dresden, Lipsko – přitom poslední dva tábory přitom mají ve skupině většinu). Nás na místě 41 + fotograf (4 PCE, 5 KSG). Obě skupiny si zaskandují a Němci do nás nabíhají, držíme se pohromadě v jednom šiku, protivník nás tvrdě tlačí, nakonec nás asi po půlminutě prolomí a následně již není co řešit. U nás tři lidé v bezvědomí, Němci údajně 4 zlomené nosy. Ihned je nám nabídnuto druhé kolo, odmítáme, Němci k našemu úžasu začnou skandovat Dynamo, Dynamo a odcházejí.

Také občasné návštěvy do Polska nebyly výjimkou, ale víceméně stojí za zmínku jen zápas Jelenia Gora – Gornik Walbrzych, kam jsme vyrazili v rekordním počtu 50ti kusů, z toho byla půlka Ultras. KSK postavili svého člověka před náš sektor, který se pokusil ukradnout vlajku RWS, ale pro něj to byl neúspěšný útok, vlajku jsme ubránili a ihned stáhli z plotu a ten jantar po krátkém sprintu ke svému sektoru dostal pěkně vyčiněno slzákem od fízlů. Později se jeho kamarádi snažili napadnout náš sektor, vběhli na plochu, což jsme opětovali, ale to bylo asi vše, co se dalo dělat. Ostatně už je to celkem tradice, že dění mezi těmito soupeři přerušila aktivní policie. Ta nás později odvezla kamsi za město a už to vypadalo, že se bude opakovat situace s fanoušky Katowic… Nakonec došlo jen k lustrování dokladů, kdy fízlům dělalo problém i přečíst naše jména…

Additional information