Z POHLEDU PLZEŇÁKA:
Na toto utkání připravilo vedení přísná bezpečnostní opatření. Najeli ochranku složenou z karatistů a boxerů a ředitel prohlásil, že jakmile někdo zařve vulgární heslo či ztropí výtržnost, tak mu ochranka zlomí nos nebo ruku. Toto opatření se nám zdálo už před utkáním divné.
V den zápasu dávala policie každému kdo měl šálu nebo oblečeni značky Umbro dýchat. Já jsem nadýchal 0,5 promile a na stadion mě nepustili. Nepustili ani kámoše, který měl 0,2. Ti, co měli více piv ani raději nedýchali a na stadion nešli. Pár lidí se přece jen na stadion dostalo, ale ti nevyvěsili vlajky ani nefandili. Prohlásili, že budou bojkotovat kotel kvůli nevpuštění ostatních. Při 4.000 návštěvě, byla na stadionu atmosféra jako v kostele. My, které nevpustili, jsme celý první poločas stáli před stadionem. O přestávce odchází ze stadionu většina našich. Chvíli se domlouváme před stadionem co dál, a pak to většina balí, jde domů nebo do hospody.


V šesti se procházíme městem a u nádraží potkáváme jednoho ze Zlína. Ten, jakmile nás vidí, nasazuje si do huby chránič na zuby. Je sám, tak na něj sereme. Pouze se ho zeptám, jestli přijel sám. On říkal, že jo. Řekl jsem mu, že na stadionu nikdo není a zdůvodnil proč: Poté odcházíme do hospody. Po chvíli volá jedné holce spart'an. Je jich přes patnáct i ze zlínskými a jsou před stadionem. Věděl jsem, že jsme v prdeli. Naše sestava v té chvíli byla dva starší, dva šestnáctiletí kluci a dvě holky. Dobře jsme věděli, že když už nás v patnácti lidech kontaktují, jsou ve velmi dobré kondici. Obvolali jsme, co jsme mohli, ale všichni už byli někde v prdeli. Přesto i v této sestavě jdeme ke stadionu. Po cestě se k nám připojuje pět členů Pilsen boi!s a kousek od stadionu čtyři kluci ve věku 15 -17 let. Vyrážíme tedy ke stadionu, kde právě končil fotbal. Nikoho dalšího jsme už nesehnali a Sparťané či zlínští tu také nebyli.
Po chvíli nám volají, ve které hospodě sedí. Jdeme tedy tam. Když jsem měl před hospodou rozhovor s jedním z vůdců Sparty o tom, kde se bitka uskuteční, vyletěli z hospody všichni spartani. Byli mezi nimi vidět členové Brigate Drápek z Lasičky a South park. To některé od nás odradilo do bitky jít. Jdeme tedy do hospody, která je kousek vedle a dohadujeme se, co dál. Prohlásil jsem, že nás z této sestavy může jít proti nim nanejvýš sedm a že zbytek šestnáctiletých kluků nedovedu na porážku proti o deset let starším. To jsme sparťanským napsali prostřednictvím SMS. Ti napsali sedm na sedm, ale nakonec z toho sešlo. Sparťanští byli v sestavě, že by nás rozprášili jak malé kluky. Mají vítězství bez boje.


Naše prohlášení ke klubu zní: Nebudeme fandit, věšet vlajky, rozpustíme kotel a nebudeme jezdit na výjezdy. To do té doby, dokud bude na stadionu ochranka, která nás má mlátit za každou pičovinu a dokud bude stát policie u vstupu a kontrolovat promile v krvi. Dále požadujeme na vedení, aby bylo pivo na stadionu, povolili vlajky na tyčích a určitý druh pyrotechniky. Tak jak to slíbili před sezónou. Pokud tyto podmínky nebudou spiněny, bojkot bude pokračovat třeba celé jaro.


autor: Zdeněk (Pilsen fans, Radikálové Plzeň)


převzato z Football Factory č.15


Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Additional information