Z pohledu Zlíňáka:
Na výjezd máme sraz u Mašinky. Dostavuji se jako jeden z posledních a odmítám v deseti jet. Po dvou hodinách konzumace však ve dvanácti v bojové náladě vyrážíme směr Svinov. Ve vlaku probíhá svačinová válka a monokl na oku po zásahu okurkou předznamenává průběh dne. V Přerově nás kontrolují čerti na otázky kdo jsme a kam jedeme, odpovídáme, že jsme sparťani a jedeme do Ostravy na Baník. Na Svinově čekají dva čerti + dva vojáci. Vycházíme zpoza vlaku a vidíme asi 10 chacharů, kteří mizí, údajně pro zbraně. Ke konfliktu však nedochází, protože jedou vlakem do Otrokovic. Do Opavy přijíždíme čtvrt hodiny před výkopem a taxíky jedeme na stadion.
Dorážíme asi v 10. minutě. Vyvěšujeme vlajku Hools Zlín, nasazujeme kukly a začínáme fandit. Po chvíli si nás prohlíží a fotí kibice Slasku. Před přestávkou se domácí hools přesunují za bránu kousek od nás. V poločase jdou dva naši na pivo, Opaváci po chvíli za nimi, tak vyrážím na pomoc. Jeden Opavák zve našeho na férovku a po odmítnutí jej napadá asi 5 domácích. My jej vytahujeme a ustupujeme. Za chvíli do našeho skočí Polák, je však stražen k zemi a my opět ustupujeme (v tu chvíli jsme 3 na 30 opavských). Toho stejného od nás sráží zezadu k zemi jeden dobře rostlý Opavák. Jdu na něj s obuškem, ovšem zastavuji se poté, co na mě 10 domácích křičí, že jsem srab, ať to zahodím. Zato oni byli v té přesile hrdinové.

Dvacet minut před koncem opouštíme stadion a jdeme na vlak, který však jezdí jen v neděli. Zde děláme chybu dne a rozdělujeme se.

1.skupina: Ve čtyřech lidech vyrážíme přes Olomouc. Zde jíme psí guláš (já ho naštěstí nejedl) a pijeme rum za 10 Kč. Domů se dostáváme okolo osmi ráno. Skvělý výjezd. Smrt Slezsku a Polsku, i když to jedno jest.

Autor: S.H. - TSM (Zlín)

2. skupina: Protože naše část nemá peníze, zůstává v Opavě na nádraží. Ani čerti tu nejsou. Nastupujeme do prvního vlaku, který jede směr Svinov. Sedíme v klidu ve vagónu, když v tom spatříme na nástupišti asi 30 Opaváků (z toho 6 WKS). Ti nás nejprve nevidí, ale nakonec si nás všimnou. Okamžitě s hurónským řevem útočí na vlak. My ustupujeme do posledního vagónu. Zde už není ústupu a dochází ke střetu.
Vagónem se nese polština (Jebać zkurvysyna) a padají první rány a kopance na naše hlavy. Snažíme se spíše bránit, než útočit. Opaváci nám však dávají co proto. Během boje jednomu z nás seberou šálu Sparty, kterou si hned získává zpět. Konflikt trvá asi minutu, poté opouštějí vagón s lupem - vlajkou Hools Zlín. Batoh i s bundou Umbro nám vracejí zpět. Kde se však poděla druhá bunda, v níž byla i kukla nevíme ani my, ani opavští.
Pomalu se zvedáme ze země a dáváme se dohromady, když v tom dorazí Seys Security a vyhází nás z vlaku, který nechávají odjet. Během čekání na další vlak (asi hodinu) přijíždí i policie. Ta se z nás snaží vymanit, kdo nás napadl, ale nic jim neříkáme a nasraní odjíždějí pryč. Pak už jedeme směr Svinov. Máme štěstí, protože je zde klid, a tak pokračujeme směr Zlín. Víme o čekajících 15 chacharech v Otrokovicích, a tak děláme úhybný manévr. Máme toho již opravdu dost a bylo jich dvakrát více než nás. Tím tenhle výborný výjezd končí. Jde vidět, že Opaváci jsou nejméně o jednu třídu výše než my.

P.S. Z naší strany byla v bitce jen jedna osoba starší 18 let. Tím chci poděkovat mladým hools, kteří se zúčastnili.

Autor: Hools Zlín


Z pohledu Opaváka:
Tajně jsme doufali, že přijedou nějací Zlíňáci a naše touhy byly nakonec vyslyšeny. Něco kolem desáté minuty přichází necelá patnáctka zlínských v kuklách a vypadají dost sebevědomě. Ihned jsme si řekli, že jim musíme pořádně přistřihnout křídla. Už o poločase asi pětičlenná skupinka našich atakuje zlínské, pohybující se u stánků s občerstvením. Pár zlínských dostává menší adaptaci do reality.

Ve druhém poločase už vůbec nevypadají sebevědomě, ba naopak. V desáté minutě druhé půle se chystají k odjezdu. Na to reagujeme i my a v počtu 25 lidí se přesouváme zadním vchodem ven, chceme zkřížit zlínským cestu na nádr. Přes mobil dostáváme informaci, že zlínští stále čekají před Střelnicí a vyžadují policejní doprovod! Co to je za chuligány? My už čekáme podél cesty schovaní za stromy, keři a domy. V tom nás překvapí, když kolem nás projíždějí dva taxíky a za nimi policejní auto. Až velmi pozdě jsme rozpoznali zlínské.

Vlak odjíždí za 20 minut, a tak se indiánským krokem přemisťujeme na nádraží. Jdeme zadem, takže se vyhýbáme fízlům. V posledním vagóně vidíme podezřelou skupinku, která snad ani nedýchá. Po ubezpečení, že jde o vlak na Ostravu, na onu skupinku nabíháme. Je jich 8, šest z nich se lepí na sklo a skučí ještě dříve než dostávají sady, zbylí dva se drží statečně. Sice nás bylo mnohem více, ale každý, kdo zažil bitku ve vlaku ví, že když se všichni bránící se nahrnou na konec vagónu, nemá z útočící skupiny více než 10 lidi šanci jakkoliv zasáhnout, protože chodbička je prostě ucpaná a dál už to nejde. Však ti vzadu také potvrdili, že ač chtěli, tak si prostě nebouchli. V přímém souboji to tedy zas až taková přesila nebyla. Něco jiného by to bylo, kdybychom si je odchytili na volném prostranství (cesta, kde jsme čekali). Nutno podotknout, že jsme šli čistě na pěsti a vše odcizené, co nesouviselo s klubovými věcmi, jsme vrátili. Naší kořisti se stala pouze vlajka Hools Zlín, kukly jsme nenašli.

Opouštíme nádraží a odebíráme se na oslavu narozenin, městem začínají houkat policejní majáky směřující k nádraží, ale to jsme již rozděleni po skupinkách. Zápasu se zúčastnili také 3 fans Slasku, když avantury se účastnil jeden z nich. Těšíme se do Zlína.

Autor: Oskar (SFC Opava)

převzato z Football Factory č.9

Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Additional information