Z POHLEDU ŽIŽKOVÁKA:
Tento zápas očekáváme se smíšenými pocity... V hospodě se scházíme již od rána a hodinu před zápasem se náš počet ustaluje na 37 + 14 na cestě + 4 Cracovia. Vrchol sezóny, co se kvality týče... Cestou na statek potkáváme šest mladých baníkovců, se kterými dohadujeme bitku šest na šest, později patnáct na patnáct do osmnácti let. Naši mladí odcházejí na střet, ale po chvíli se „spěšně" vrací, protože na ně vybaflo okolo padesáti starých chacharů. Až později se dovídáme, že o naší domluvě nevěděli.
Samotný zápas byl vydařený po stránce ultras. Na začátku vhazujeme sedmdesát bílo - červených konfet, chachaři potvrdili svou pozici naprosté jedničky modro - bílými kartóny se znakem Baníku, skvělý efekt. Po přestávce odpalujeme sedm ohňů a patnáct gejzírů, od kterých chytají z hřiště odklízené konfety. Přes remízu 1:1 propukají bujaré oslavy postupu do poháru UEFA.

Z Prahy vyráží ULTRAS a přátelé z ST.PAULI tentokrát „HoolAssbusem“. Před Olomoucí kontaktují druhý autobus, který vyrážel z Prahy přes Pardubice, vystupují a čekají. Za nějakou dobu nás (15) vyzvednul autobus ve kterém už bylo asi 45 lidí. Kousek před domluveným místem nás míjí větší automobilová skupinka OPAVSKYCH. Otáčejí se za námi a navedou nás na domluvené místo. Stavíme se proti sobě na louce v počtech BOHEMKA (Pardubice, Doubravka, Mníšek p.B., St.Pauli, Walbrzych) cca 60 — OPAVA cca 55 (17 WKS). Proběhnou tři tvrdé střety. Na obou stranách přibývá zranění, síly ubývají a boj nakonec nemá jednoznačného vítěze. Kvůli zdržení z dopravou jsme se už nedostali na stadion, a tak vyrážíme směr PRAHA… Převzato z fanzinu Bohemák, číslo 1. rok 2006

Z TEPLICKÉHO POHLEDU:
Finálový zápas jsme pojali velice prestižně, hlavně z ultras stránky. Bylo koupeno několik ohňů a římských svící. Byla připravena i choreografie ze žlutých a modrých igelitů, která se však s sebou nevzala. Premiéru si odbyla naše nová vlajka „North Warriors". Do Prahy vyrážíme busem, stejně jako většina teplických normálů a „párkožroutů". Z Teplic vyjíždí celkem dvanáct busů, nás je kolem dvaceti s asi sedmičlennou podporou z Mostu.
Před branami stadionu nás zastavuje policie která nás nechce vpustit s pyrem. Vzniká slovní konflikt, načež jeden z nás odpaluje oheň. Policie se jej snaží uhasit, ale je vidět, že moc inteligence nepobrali, a tak ho nechávají dohořet. Na stadion se po nezbytném focení od acábků dostáváme bez větší části našeho pyra, konfet i nastříhaných papírků. Na stadionu vyvěsíme vlajky a začínáme fandit. Mostečtí jsou za bránou a vyvěšují většinu svých krásných vlajek, jako jsou „Brux Vandals", „Alles fur Brux", „A.C.A.B.", ...

Z POHLEDU SLÁVISTY:

Na tento zápas nebyl určen sraz, jelikož se nečekaly žádné větší potyčky. V tento den měli také klokani vyrazit na zajímavou akci do Klatov, ale jelikož se nesešli, tak šli v počtu osmnácti hools (12 Bohemians, 5 Doubravka a 1 Slavia) slídit do okolí strahovského stadionu. Díky tomu potkávají asi deset Žižkováků, kteří před nimi hned utíkají. Poté ještě objevují hospodu, kde sedí tři žižkovští chuligáni, kteří jsou vyzváni ven na férovku. Tu přijímají a proti ním se staví dva klokani a jeden slávista, i když jsou všichni tři viktoriáni poraženi, tak si nevedli špatně.
Na zápase je to celkem o ničem. Jen domácí odpalují jeden oheň, ale jinak nic zvláštního. Po utkání si jde každý po svém, pouze někteří mladí jdou ještě na pivo a zároveň se telefonicky spojují s hools Viktorie.

Z POHLEDU BOHEMÁKA:
V den utkání se nás schází necelých čtyřicet. Na Spartu to není nic moc, ale všichni jsou odhodláni jít do střetu. Celý týden mají sparťané na to, aby se nám ozvali, protože mají k dispozici kontaktní číslo. V týdnu nikdo nevolá a v den utkání také ne.
Vyrážíme na Strašnickou, kde je možno na letenské narazit. Získáváme jednu šálu a pěšky jdeme směrem ke stadionu. Před kasami čekají rudoši. Začínáme skandovat a navzájem se hecovat. Sparťanů je asi sedmdesát, ale naproti nám nejdou. Do pohybu se dávají, až když přibíhají robocopové. Obě skupiny jsou odděleny, přesto se pár sparťanům podaří oběhnout kordon a dostat se k nám. Okamžitě inkasují a běží zpět.

Střety chuligánů Olympiakosu Pireus a Herthy Berlín v zápase (uefa) rok 08/09

Přímo na stadioně aek se odehrály již tradiční výtržnosti. V tomto prestižním zápase řecké první ligy se to dá vždy očekávat, domácí fanoušci vytrhali postupně asi 1500 (!) sedaček a zaházeli s nimi hostující sektor, ten pak zase tyto sedačky zapálil. Policie musela hasit během zápasu celkem tři velké požáry přímo na stadionu a speciální jednotky oba znepřátelené tábory uklidňovat, hostující fanoušky dokonce tak, že je musela vyvést na asi 20 minut ze stadionu. K osobním střetům nedošlo, jeden fanoušek aek musel být hospitalizován po té, co spadnul z tribuny.

  

  

  
  

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Zápasu předcházelo dlouhodobé plánování a spekulování o tom, jak vše proběhne. Prostě na 4. května byl vyhlášen den „D", jenže jak tomu bývá, TV všechny plány změnila a o den zápas posunula. Snad je tomu i dobře, jelikož si někteří slávisté ušetřili spousty výmluv. Celé přípravy se rozplynuly jako pára nad hrncem a vše se jako obvykle dávalo dohromady na poslední chvíli. Navíc část lidí byla opojena úspěchem z Letné, a tak to vše nabralo tradiční směr, spousty lidí to nestihlo, protože to stihnout nechtělo a spousta raději ani nekoukala, kdy že se to s Baníkem hraje. Špatná komunikace ještě zapříčinila, že u mladých vznikla domněnka, že jich má přijít pouhých deset, takže se lidi sháněli ještě v den zápasu. Prostě tragédie. Počítal se nakonec každý příchozí, aby se číslo ustálilo na 26, z čehož se mírně řečeno, půlce rozklepala kolena. V prostoru kolem Andělu se pohybuje několik zvědů, a tak chodí jedna špatná zpráva za druhou. Ví se, kde se soupeř pohybuje, které restaurace kontroluje a hlavně, že jich je kolem čtyřiceti, a že jejich sestava není vůbec špatná.

Z POHLEDU HRADEČÁKA:
Fotbal na našem gigantickém stadiónu stojí za ho..., a tak si v poločase dáváme procházku a domlouváme s kořeny z Brna nějaký fight, pokud se jim podaří setřást Sherloky Holmese. Domluva zní beze zbraní a bez dokopávání na zemi. Aféra s benzínkami je na naší straně patrná, takže nás na střet odchází pouze sedm. Telefonicky nás navigují brněnští na místo, kde údajně čekají. Jdeme tam, když v tom nám za zády zakvílí gumy a ze třech nebo čtyřech aut vyskakuje kolem patnácti lidí. Moment překvapení je znát. Tři sráči na naší straně mizí a zůstáváme ve čtyřech (1 Black Storm + 3 Crime Boys).

Již se stalo tradicí, že nedělní odpoledne místo obvyklé nudy vyrážíme na fotbálek do nedalekého Mostu. Na zápas se připravujeme    delší dobu, jelikož očekáváme návštěvu plzeňských a jejich přátel. Scházíme se dopoledne na naší základně ve čtyřech + Goofy. Po dohadech o způsobu cestování nakonec vyrážíme již odepsaným autem našeho maskota. Po pár kilometrech nadzvukovou rychlostí (30 km/h)  útočíme na pumpu a doplňujeme  zásoby semtexu, vodky a pohonných hmot. Po zbytek cesty se notně upravujeme (včetně řidiče) a dorážíme na smluvené místo v Bruxu. Zde po dvou hodinách konzumace vyrážíme společně s vandaly MHD na statek.

Z POHLEDU BRŇÁKA:
Chachary kontaktujeme týden dopředu s návrhem boje v noci před zápasem, protože v den utkání to kvůli bengům nemá smysl. K našemu velkému zklamání však odmítají s tím, že někteří jedou v pátek do Polska na GKS.
V sobotu se nás v hospodě schází necelých čtyřicet a jsme posíleni o šest přátel ze Slovanu. Pár dalších ještě čeká na nádraží na příjezd hlavní skupiny hostí. Po příjezdu nahlášeného vlaku se vyrojí několik zpráv o skupinách trhlých chuligánů Baníku. Vyrážíme je tedy hledat a dělíme se přitom na tři skupiny. Nikoho nenacházíme, a tak to ve finále vypadá, že jsme se asi naháněli navzájem mezi sebou... Jedinými odhalenými jsou tři jedinci stojící na zastávce poblíž nádraží, kteří od několika našich inkasují. Naším pohybem docela zmateme policií, která nás pro jistotu všechny obklíčí a zapisuje.

Z POHLEDU SPARŤANA:
Před utkáním naprostá neschopnost letenských zorganizovat řádnou skupinu, která by přivítala příjezd rivalů z Edenu. Nakonec se u stanice metra Hradčanská v podstatě náhodou schází 45 sparťanu, z nichž polovinu tvoří naprostá mládež. Další desítky sparťanských chuligánů v tuto dobu popíjí po hospodách v okolí Letné.
Sparťanská skupina čeká na příjezd slávistů, kteří také v solidním počtu dorážejí a u tramvají čelí prvnímu útoku  letenských. Z jejich pohledu jde vše od začátku špatně. Nevhodně zvolený směr útoku a přítomnost auta s kripo, to jsou faktory, které až tak ovlivnitelné nebyly. Horší je však naprostá neschopnost poloviny sparťanské sestavy zapojit se do ruční výměny názorů.

Additional information