Fiasko ve Walsallu
Natley byl mohutnej, metr devadesát vysokej černoch, původem z Barnsbury Estate v severnim Londýně. Užil si dost narážek za jeho minulost v Arsenalu. Přestože to byl trochu samotář, tak ho na fotbalový scéně každej znal.

"Věděli jsme, že se musí vrátit na Kings Cross, kterej je pár metrů od Eustonu a tam jsme na ně chtěli vyrukovat. Když jsme vystoupili na Eustonu čekala tam kriminálka. To bylo něco co nebylo na fotbale moc k vidění a už vůbec ne tak okatě. Měli jasnej rozkaz a věděli koho maj mezi náma hledat.

Přepadeni na Bank.
Brett Tidman, vzpomíná na den, kdy asi padesát z těch nejlepších členů ICF bylo přepadeno Millwallem: "Na ten příšernej den nikdy nezapomenu. Hráli jsme na Ville a nás se sešla slušná banda U Brita v Plaistow.

S Millwallem se to má tak, že pro většinu vzbuzoval hrůzu už jenom představou, že se s nim budou muset utkat. Jak fanoušci tak samotnej starej stadion Den maj strašidelnou pověst, věřte mi.

Ještě dneska si pamatuju dav Millwallu, jako kdyby se to stalo včera. Snažili se otočit a utýct, ale dav vycházející ven je tlačil dál dopředu. Půlka neměla s násilím vůbec nic společnýho, ale popravčí četu ozbrojenou nářadím to nezajímalo. Jak jsem řek, bylo to peklo.“

Pokud byli pohromadě, tak jim na West Hamu nikdo nešahal ani po kotníky. Ten večer opustili Mile End, sedli na vlak a namířili si to přímo rovnou ke stadionu, kde vešli na tribunu Cold Blow Lane. Nikdo nechtěl žádný nepříjemnosti mimo stadion, aby zbytečně upozornil policii na svou přítomnost.

Kapitola 18 - Come on Millwall
Millwall versus West Ham, West Ham versus Millwall. Ať se na to podíváte z kterýkoliv strany, vždy to znamená opravdu vážný problémy. Fotbal měl dost velký štěstí, že se tyhle dva týmy potkávaly v lize jen sporadicky. Spoustě fanoušků pak nejde na rozum proč se nikdy neutkaly v žádný pohárový soutěži. Mezi pravym a levym břehem řeky Temže vždy panovalo napětí.

Od 30. dílu Congratulations. You have just met ICF budou na hlavní stránce vycházet nové překlady této knihy, které pro nás přeložil Abdul, a které na forum.hooligans.cz neuvěřejnil. A tak v nejbližších dnech a týdnech nás čeká 12 pokračování na téma West Ham (ICF) vs. Millwall.
COCK SPARRER: Tyhle kluci byli opravdu ti, který zakládali celý hnutí street punk (tj. Working-class punk, na rozdíl od The Clash a Buzzcocks), ještě předtim než to Garry Bushell pokřtil na Oi! po písničce „Oi! Oi! Oi!“ od Rejects. Celá skupina byla z východního Londýna a bez předstírání se hlásili k West Hamu v dobách, kdy ještě nebylo módou míchat hudbu a fotbal dohromady.

V Berlíně to bylo to samý v bledě modrym. Hráli jsme v jednom klubu, kde jsme dobře znali majitele a měla to bejt spíš menší akce bez jakýkoliv propagace a problémy tam byly stejně. Čtyři členové skupiny stáli osamoceně proti celýmu publiku. Prsty v tom měli samozřejmě německý skíni.

Naše živá vystoupení byla jedno velký bitevní pole. Nakonec nám zakázali hrát na všech univerzitních kolejích a v každym Odeonu po celý zemi. Další horký chvilky přišly na řadu v Electric Ballroom v Camdenu, severnim Londýně. Už jsme tam předtim hráli, ale tenhle večer se změnil v peklo – na místě bylo celý ICF.

Zůstali jsme vevnitř a týpek, kterýho sme si předtim nevšimli se kolem nás prosmejk. Tahal mě za bombra a s prskánim na mě vyjel tim jejich strašnym dialektem: „Vole, děte do píči, vy zkurvený Cockneyský bastardi.“ Stojim, dívam se na tohodle sráče a najednou další vytáhne vysouvací nůž na koberce a švihne s nim po Kevinovi. Obličej mu minul asi o centimetr.

Additional information