„Den, kdy umřel fotbal“(titulek z novin)
Heysel Stadion byl postaven v roce 1920 a bylo to asi nejhorší místo na světě, kde se mělo hrát takto rizikové utkání. Utkání, která se před posledním zápasem tohoto stadionu hrála jasně ukázala, že nesplňuje ani ty nejzákladnější bezpečnostní standardy té doby. Do stadionu se neinvestovaly žádné peníze a velká část stadionu se rozpadala. Fanoušci obou klubů byli umístění v sektorech vedle sebe. Lístky na černém trhu se daly koupit do jakéhokoliv sektoru. Navíc mnoho fanoušků zjistilo, že je jednoduché dostat se do sektorů kam se jim zachce přes chatrné ploty. Po celý den byly v Bruselu potyčky mezi Angličany a Italy, na které policie zareagovala místo zatýkání tak, že se snažila všechny fans nahnat co nejrychleji na stadion.

Tato chaotická organizace pořadatelů k fanouškům, kdy se k sobě mohli dostat nepřátelští fans, se ukázala být rozhodující na průběh tragédie; pak už totiž nebylo možné zjistit, kdo kde na stadionu stojí, co je to za skupinu, a nebylo pak ani pro policii možné aby si pohlídala známé výtržníky. Navíc si takto mohlo tvrdé jádro hooligans stoupnout na stadionu kam mu zachtělo. A tak výsledkem bylo, že dvě hodiny před výkopem se na jednom místě sešli fanoušci s těmi nejhoršími úmysly, aby Italům splatili dluh. Aby bylo jasno, nejen chuligáni z Liverpoolu byli na tomto místě přítomni. Dorazily i další skupiny z mnoha anglických chuligánských firem, jako třeba gang MIGS z Lutonu, Bushwackers z Millwallu, ICF z West Hamu či Toon Army z Newcastle. Po událostech v Římě zapomněli angličtí chuligáni na klubovou rivalitu a Juventus tak pocítil rozzuřenou anglickou chuligánskou elitu.



A pak došlo na násilí. Italští fašisté, kteří byli také přítomni v davech fans Juventusu podněcovali své okolí k útokům na fans Liverpoolu u okraje západní tribuny, kterou sdíleli na půl s fans soupeře. Drobné šarvátky, které z počátku takto vypukly však vygradovaly do série velkých bitev na stadionu. A pak, ve 20.45 místního času, se stalo něco strašného. Fans Liverpoolu se vrhli na dav fans Juventusu, kteří už tak byli dost namačkáni na sebe, protože ze tří stran byli obklopeni rozpadajícími se betonovými stěnami. Obrovská a nezadržitelná síla lidských těl se střetla s nehybným objektem.

Fans Juventusu se ještě zkoušeli dostat zpět, ale nebyla žádná cesta k ústupu a tak se jen hromadili na sebe. Navíc dav italských fans zachvátila panika a tak fans Juventusu nalepení na zeď byli mačkáni na zeď tribuny a to stále silněji, jak moc se blížili fans Liverpoolu. A v tom okamžiku se zeď tribuny prolomila, za strnulého pozorování policie a organizátorů. Desítky fans Juventusu se tak ocitly v pasti pod rozvalinami prolomené tribuny a navíc je ještě pošlapalo tisíce nohou jejich zpanikařených kolegů. Což se ukázalo jako hlavní důvod, který přivodil většinu smrtelných zranění.


Mezitím všude na stadionu a v okolí vládl zmatek. Italští příznivci vtrhli na hrací plochu ve snaze dostat se na Angličany. Po celém stadionu vypuklo násilí. Bylo vidět, jak jeden z Italů vytáhl pistol a vypadalo to, jak kdyby střílel do davu fans Livepoolu. Později se ukázalo, že to byla startovací pistol. V zoufalství několik hráčů Livepoolu zkusilo promluvit přes místní rozhlas na stadionu a uklidnit fanoušky. Nakonec po příjezdu policejních posil a některých jednotek belgické armády se podařilo nastolit na stadionu pořádek do takové míry, aby se mohlo utkání hrát. Ovšem po tomto se už žádnému týmu hrát nechtělo. Hráči však cítili ve vzduchu, že pokud v tom okamžiku bezprostředně po tragédii utkání zruší a pustí do centra Bruselu rozzuřené příznivce, že dojde k dalšímu krveprolití. A tak se zápas nakonec hrál, a v nejvíce nesmyslném zápase své kariéry dal Michel Platini gól, kterým Juventus vyhrál 1:0 nad Liverpoolem.

Pokračování příště

Additional information