Pokud byli pohromadě, tak jim na West Hamu nikdo nešahal ani po kotníky. Ten večer opustili Mile End, sedli na vlak a namířili si to přímo rovnou ke stadionu, kde vešli na tribunu Cold Blow Lane. Nikdo nechtěl žádný nepříjemnosti mimo stadion, aby zbytečně upozornil policii na svou přítomnost. Cíl byl jasnej. Obsadit sektor Millwallu. To bylo jediný na co jsme mysleli, protože tenkrát se říkávalo, že sektor Millwallu nedokáže obsadit nikdo. Proto jsme se rozhodli, že to uděláme a taky se tak stalo. Vstoupili jsme na tribunu, vyčistili ji a čekali co se bude dít. To bylo ještě před začátkem zápasu. Mezitim, mimo stadion, po nás Millwall slídil až se jim nakonec dostalo informace, že už jsme uvnitř. Všichni se vydali na stadion, kterej se tim v mžiku naplnil. Útočili na nás opravdu zběsile, ale my jsme byli rozhodnutý neustoupit. Přesto nás dotlačili dozadu do sektoru, kde jsme s nima měli velkou bitku, další mela pak nastala na schodech vedoucích zezadu. Tlačili nás od sloupu ke sloupu ve snaze získat zpět jejich nedobytnej sektor. Ale my jsme se pořád drželi. Pak jsem spatřil Steva Morgena a pár dalších jak si to rozdávaj dole v rohu. Steve přeskočil plot, drapnul rohovej praporek a švihal s nim každýho, kdo se u něj nachomejtnul.
Na boční tribuně se zase objevil malej gang, kterej se zdál bejt dost silnej, řikali si The Treatment. Přišli z míst asi tak od půlící čáry, kde předtim postávali a donutili West Ham, aby se zase dal dohromady a postavil se náporu Millwallu. Na zápas se mě ale neptejte. Fotbal jsem totiž vůbec nesledoval. Dřív než jsem zaregistroval, že se hraje, tak už byl konec. Teď už jsme byli mimo stadion a neměli jsme, kam by jsme odešli. Museli jsme prostě bojovat dál a dál. Čertů bylo na zápase jak šafránu a nějaký eskorty hostujících fanoušků po zápase v těch dobách vůbec neexistovaly. Určitě ne v tom smyslu jak to známe dneska. Nemohli jste dělat nic jinýho než držet pohromadě, postavit se protivníkovi a bojovat.“

Simo z T.B.F. mluví o násilí toho večera jako o nejhoršim, kterýho se kdy zúčastnil:

„Pamatuju si, že jsme s Bunterem jeli společně s Mile Endem ze stanice Mile End, po tom, co jsme je tam potkali. Museli jsme přestoupit na Whitechapel; tam hoši z Mile Endu vyrabovali pracovní boxy patřící dráze. Vybrali všechno nářadí z těch velkejch beden ve stanici. Dobře ozbrojený, jsme věšli přímo za branku, kde už byl zbytek West Hamu. V tu ránu, West Ham včetně Mile Endu, jsme do nich vlítli. Celej zápas bez přestání bitky pokračovaly a my jsme se drželi v zadu na Cold Blow Lane. Pamatuju si, že jsme po sobě s Millwallem házeli šestipalcový šrouby, ale tohle všechno nebylo nic proti tomu co se dělo po zápase.
Vyšli jsme ze sektoru o něco dřív, Mile End s náma a zůstali stát. Byly tam dva východy a tak měli jen dvě místa, kudy se dostat ven. My stáli připravený u obou když začal Millwall vycházet ven. Potom jsem uviděl něco co bych už nikdy vidět nechtěl, zvlášť když bych byl na tý špatný straně. Objevily se ty největší...kurva pekelný...znáte ty obrovský francouzáky, který se používaj na utahování železničních kolejí? Museli bejt...velký asi tak jako lidská ruka. A jak ty mrdky vycházely z bran, tak s nima dostávali co se do nich vešlo. Vůbec se nestarali o koho jde, mydlili s tim úplně každýho. Bylo to o to horší, že dav tlačil ty nešťastníky vepředu dál a dál a ti byli nemilosrdně biti. První zkurvená řada nastoupila a padla, pak další byla natlečená přímo přes ně, salva ran, a další padli, pak další a další a další... Bylo to jak když Rusáci v prvních dnech druhý světový postupujou proti Němcům v zákopech a ty je nemilosrdně sundávaj k zemi pěkně po řadách.
Neměl jsem nějak velkej strach, ale pohled na to co se dělo byl děsivej, jednoduše proto, že jsem nebyl pro takhle drsný násilí. Určitě ne ve věku v kterym jsem tenkrát byl – v šestnácti letech.
Najednou přijela do tý chvíle neexistující policie na koních. Vletěli do davu, najížděli do všech a mlátili kam až dosáhli. Mě narazili na plot a kůň mě svou prdelí přišpendlil k němu. Fízl se mě pokusil chytnout, ale mě se podařilo se přes plot přehoupnout a zmizet po ulici. Byla to opravdu hnusná scéna, kterou jsem právě opustil.

(..to be continued..)

Additional information